Rozpočet tíží 500 návrhů na změnu

  • 7
Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok prošel ve sněmovně do třetího čtení. Poslanci k němu podali téměř 500 pozměňovacích návrhů. Očekává se, že závěrečné čtení, v jehož rámci se bude o návrzích hlasovat, bude trvat několik hodin.

Třetí čtení by mělo proběhnout 18. prosince. Ministr financí Jiří Rusnok varoval před tím, aby sněmovna přijímala všechny podané návrhy na investice. 

"Byl bych rád, kdyby už neprocházely žádné dodatečné návrhy nad rámec, který schválil rozpočtový výbor. Bude to znamenat zvýšení rozestavěnosti a zakládá to nároky do budoucích let, které nejsou garantovány," prohlásil ministr.

Poslanci mimo jiné navrhli přdtat více než 72 milionů korun prezidentské kanceláři, naopak Senát má být o deset milionů chudší. O stejnou částku byl měl přijít úřad ombudsmana, rozpočet úřadu vlády se zřejmě ztenčí o dvacet milionů korun.

Vláda chce ušetřit na státních zaměstnancích
Druhou verzi návrhu zákona o státním rozpočtu na  příští rok schválila v prvním čtení Poslanecká sněmovna 9. listopadu. Vláda při její přípravě na žádost poslanců snížila navrhovaný schodek a přidala peníze vysokým školám, krajům a silovým resortům.

Musela ale také škrtat, což se dotkne například státních zaměstnanců. Zhruba 800 tisíc učitelů, lékařů, zdravotních sester a příslušníků dalších profesí totiž mělo dostat od prvního ledna přidáno. Kvůli úsporám se ale vyšších platů dočkají až v dubnu. Vládě tak ušetří 1,5 miliardy korun.

Příjmy státní pokladny mají příští rok dosáhnout 701,9 miliardy korun při výdajích 748,1 miliardy korun. Deficit se oproti návrhu zamítnutému sněmovnou snížil o šest miliard na 46,2 miliardy korun. O stejnou částku snížilo ministerstvo financí odhad letošní ztráty České konsolidační agentury.

Výdaje kabinet snižoval také plošným škrtáním. Každá rozpočtová kapitola přišla o 1,2 procenta peněz, což vedlo k celkové úspoře 1,3 miliardy korun.

Všechny resorty, ke kterým bylo ministerstvo financí štědřejší, mají dostat přidáno z peněz, které zaplatí ČSOB za záruku poskytnutou při převzetí IPB. Mělo by jít o zhruba 8,5 miliardy korun.

Nejvíce si polepšily vysoké školy, které dostaly slíbené dvě miliardy, ale zkrátka nepřišly ani resorty obrany, zahraničních věcí a vnitra. Jednu miliardu navíc dostanou rovněž kraje.

O návrhu ministerstva
financí čtěte ZDE.

Mnozí kritici ale pochybují o tom, že je možné rozpočtový plán naplnit. Stojí totiž na prognóze růstu ekonomiky o 3,7 procenta, kterého nemusí být za současné situace ve světové ekonomice dosaženo.

"Rozpočet není postaven na konzervativních makroekonomických předpokladech a existuje značné riziko nadhodnocení plánovaných příjmů," varuje ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Růst ekonomiky nižší o půl procentního bodu totiž znamená úbytek na daních zhruba čtyři miliardy korun.

Před dopadem světového zpomalení varovala i Česká národní banka. Plánuje proto znatelně snížit svoji prognózu počítající letos s růstem o 3,8 a příští rok o 4,5 procenta. Ministr financí Jiří Rusnok po pondělním jednání vlády tvrdil, že banka sníží prognózu na 3,9 procenta.

Své předpovědi redukují i další instituce. HVB Bank snížila odhad hospodářského růstu v roce 2002 na 3,3 procenta. "Věřím, že rizika zpomalení jsou v Česku větší než v kterékoli jiné zemi střední Evropy," říká i ekonom Robert Beange ze společnosti Lehman Brothers, která očekává růst o pouhá tři procenta.

K podobnému závěru dospěla i ING Barings, podle které ochlazení evropské ekonomiky dopadne zejména na Česko a Maďarsko, jež patří k nejvíce otevřeným ekonomikám. Jsou totiž velmi závislé na vývozech, které sráží ochabující zájem zahraničí.

"Malá a otevřená ekonomika nemůže odolávat globálnímu zpomalení příliš dlouho," říká Zdenko Stefanides z JP Morgan, která zatím zachovává příští rok prognózu růstu o 3,8 procenta. Ministr financí Jiří Rusnok však minulý týden uvedl, že jeho úřad ve světle nových událostí prognózu měnit nehodlá.