Pro laika je těžké rozeznat od sebe dva medvědy. Melanie Claphamová ale strávila více než deset let studiem medvědů grizzly žijících v ve fjordu Knight Inlet na východním pobřeží Kanady. Na základě drobných detailů je schopná identifikovat, o které konkrétní zvíře se jedná.
„Zaměřuji se na individuální vlastnosti. Řekněme, že jeden medvěd má v uchu škrábanec nebo jizvu na čenichu,“ vysvětluje Claphamová pro CNN. Ví ale, že většina lidí si takových detailů nevšimne. Navíc vzhled medvědů se v průběhu roku mění.
Nicméně sledování jednotlivých medvědů je podle ní důležité, pozorování může pomoct při výzkumu a ochraně druhu. Odlišení zvířat by ale také mohlo pomoct lidem rozpoznat, který z medvědů chodí k jejich popelnicím nebo napadá hospodářská zvířata.
Claphamová se proto začala zajímat, zda by s identifikací zvířat mohl pomoct software pro rozpoznávání obličeje lidí. Ten dokáže porovnávat rysy v obličeji na různých snímcích. Společně se dvěma technologickými pracovníky ze Silicon Valley vytvořili BearID, systém pro rozpoznávání obličejů medvědů grizzly.
Projekt za použití umělé inteligence zatím rozpozná 132 zvířat. Tvůrci tvrdí, že je to levnější, trvanlivější a méně invazivní způsob sledování zvířat, než například propíchnutí uší nebo čipování.
Trasování krav a karanténa na ranči
Zatímco BearID poznává zvířata ve volné přírodě, Joe Hoagland se snaží dělat to samé na dobytčích farmách. Chovatel dobytka v Leavenworthu v Kansasu vytváří aplikaci s názvem CattleTracks, která umožní pořizovat snímky dobytka a ukládat je spolu s GPS souřadnicemi a datem pořízení do online databáze.
Tato služba má pomoct při řešení problémů, jako jsou nemoci, které konzumací masa mohou ublížit i lidem. „Umět vystopovat nemocné zvíře, umístit ho do karantény, najít zdroj nákazy a sledovat kontakty. Všechny věci, o kterých mluvíme v souvislosti s koronavirem u člověka, můžeme dělat i se zvířaty,“ řekl.
Koronavirus donutil lidi pytlačit. Lovci vybíjejí i ohrožené druhy zvířat |
Spolu s týmem vědců kansaské univerzity vytvořili systém, který zahrnoval více než 135 tisíc obrázků asi tisíce kusů mladého hovězího dobytka.
Identifikace je podle šéfa týmu KC Olsona přesná na 94 procent, a to bez ohledu na to, zda zvíře již snímala, nebo ho monitoruje poprvé. Farmář Hoagland očekává, že aplikace bude k dispozici do konce roku.
Někteří odborníci ale varují před zneužitím a zdůrazňují nutnost kontroly přístupu k údajům o zvířatech. Tany Berger-Wolfová, spoluzakladatelka a ředitelka platformy umělé inteligence pro výzkumné projekty v oblasti divoké zvěře Wildbook.org, upozorňuje na zneužití aplikací pytláky, kteří by k vyhledávání zvířat mohli používat právě špatně chráněná data. „Co je skvělé pro vědce a manažery, může být zlatem pro pytláky divoké zvěře,“ řekla.
