Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stovky kilometrů mýtného navíc jsou nesmysl, varuje dopravní expert

  10:00aktualizováno  10:00
Politici chtějí rozšířit silnice, na nichž se v Česku platí mýto, o dalších 900 kilometrů. „Analýzy společnosti Deloitte objednané ministerstvem dopravy ukázaly vhodnost rozšíření maximálně o 500 kilometrů,“ upozorňuje v rozhovoru pro MF DNES šéf společnosti Inoxive Ondřej Zaoral, který se silničním mýtem zabývá přes deset let.

Ondřej Zaoral, šéf společnosti Inoxive | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ministerstvo dopravy připravuje soutěže na rozšíření zpoplatněné sítě o 900 kilometrů silnic první třídy. Je to správná cesta?
Já si myslím, že to správná cesta není. Z pohledu na financování české silniční infrastruktury jako celku je to naprosto ekonomicky neefektivní. Analýzy společnosti Deloitte objednané ministerstvem dopravy ukázaly vhodnost rozšíření maximálně o necelých 500 kilometrů. Snaha o technologicky neutrální soutěž tak aktuálně vede ke zvýhodnění satelitní technologie, volbě hospodářsky špatného řešení a nejspíše i znehodnocení dosavadních investic státu do mýtného systému.

Co znamená „technologická neutralita“ pro výnosnost?
Diskuse o budoucnosti mýta v České republice je již několikátým rokem omezována na tento pojem. Hledá se délka sítě, která bude férová pro mikrovlnný i satelitní systém. Jenže taková délka nemusí být výhodná pro státní rozpočet. Výběrové řízení „férové“ pro mikrovlnnou i satelitní technologii vede k volbě ekonomicky nejhoršího řešení.

Proč je to nejhorší řešení? Může vést přece k tomu, že se přihlásí více firem.
Optimální nákladovost pro mikrovlnnou technologii, kterou máme, je v kratší síti s intenzivním provozem. Satelit naopak efektivně pokryje tisíce kilometrů silnic, které ale Česká republika nemá.

Kolik vydělává mýtný systém v Česku

Kolik vydělává mýtný systém v Česku

Jinými slovy, stát by měl řešit spíše provoz mýtných bran, protože do nich investoval?
Mýtné brány jsou nejviditelnější částí existujícího mýta a zlatým vejcem digitalizace české dálniční dopravy. Jsou přímo na dálnici, je na nich elektřina a datové připojení. Na různé senzory jsou jako dělané, takže jsem přesvědčen o tom, že bez ohledu na to, zda bude mýto mikrovlnné, nebo satelitní, brány svoji roli na moderní digitální dálnici mají. Koncept technologicky neutrální soutěže je principiálně špatný, protože podřizuje dopravně-politické a hospodářské cíle a dopady mýtného systému technologiím.

Když se budete chtít vydat do pouště, na co budete myslet jako první? Na rovnou šanci pro výrobce manažerských limuzín i off-road speciálů ve výběrovém řízení na auto, nebo na to, že chcete projet poušť? Samozřejmě na projetí pouště, protože to je váš cíl. Stát by měl v mýtu také řešit své cíle a přitom vzít v úvahu, že již jeden mýtný systém vlastní.

Není technologická neutralita podmínkou Evropské komise?
Rozhodně ne. Evropská unie nařizuje výběr mýta a předepisuje státům použít kteroukoliv ze dvou povolených technologií - satelitní či mikrovlnnou. Neříká, že by členské státy měly za každou cenu využít obě nebo že by obě měly mít stejnou šanci na úkor plnění mýtné funkce. Technologie jsou stanoveny jen proto, aby bylo možné mýtné systémy v Unii propojovat, a tím zjednodušit řidičům placení mýtného.

Fotogalerie

Některé silnice první třídy jsou zpoplatněné už teď. Jak se na nich vyplácí výběr mýta?
Průměrný výnos jednoho kilometru silnice první třídy se dlouhodobě pohybuje na čtvrtině výnosu dálnice. Předpoklad výnosnosti nově zpoplatněných silnic první třídy je ještě nižší. Například jeden z nově navrhovaných úseků Plzeň - České Budějovice v délce 130 kilometrů má za rok vybrat 135 milionů korun. To je méně než prvních deset kilometrů dálnice D1 na výjezdu z Prahy. I v porovnání s dnes zpoplatněnými silnicemi první třídy je to o 40 procent méně.

O zpoplatnění silnic nižších tříd se mluví rovněž jako o regulaci provozu.
Dosud ale není jasné, co taková regulace znamená a čeho by měla dosáhnout. Má to být obnova vozového parku? Vytlačení dopravy na silnice vyšších tříd? Zabránění průjezdům městy? Není jasné, zda mýtnou regulací něčeho takového dosáhnout jde. Přesvědčivé úspěchy s mýtnou regulací mimo města chybějí nejen v tuzemsku, ale i v Evropě. Pouze Švýcarsko prostřednictvím mýtných sazeb nutí kamiony k přechodu na železnici, ale tato politika souvisí s postupnou výstavbou alpských železničních úpatních tunelů a je kdekoli jinde v Evropě neopakovatelná.

Mýtné je na regulaci drahý a neflexibilní nástroj. Plošné mýtné sazby pro kamiony totiž není možné rychle měnit a reagovat tím na změny v prostředí. Pokud by se do toho někdo pustil, bude to konec mýta, protože se z něj stane sociálně inženýrská hračka s destrukčními dopady do celého průmyslu, který je na dopravě závislý. Nejlepší regulací na příštích deset let jsou v Česku nové dálnice.

Podle čeho usuzujete?
Výroba je v Česku - z ekonomického hlediska naštěstí - rozprostřena po celé zemi. Kamiony budou přibývat, na to si můžeme vsadit s jistotou. Hezký příklad ilustrující chování dopravců je otevření dálnice D8 u Lovosic: okamžitě odvedlo přes 70 procent nákladních vozidel a autobusů ze zpoplatněné silnice první třídy kolem Labe. Tato a další zkušenosti z desetiletého provozu mýta jasně ukazují, že nákladní dopravci jsou ochotni platit mýtné na kvalitních dálnicích.

Mýtné je v Evropě již deset let naprosto běžné a všichni si na ně zvykli. Navíc se za těch deset let existence elektronických mýtných systémů ukázalo, že při zpoplatnění kamionové dopravy je vhodné zaměřit se na zpoplatnění páteřní dálniční sítě. Jsem přesvědčen, že jedním z cílů české dopravní politiky by mělo být dálniční mýtné s jasným zaměřením na výnosy. Vybrat na mýtném a na dálničních známkách tolik, aby dálnice byly samofinancovatelné jako v Rakousku.

Pro dopravce je důležitá i výše sazeb, které jsou již několik let stejné. Neměly by se zvýšit?
Oproti zmiňovanému Rakousku jsou české sazby poloviční. Otázka mýtných sazeb je ale složitá a vyžaduje znalost nákladů na dálnice. Podle evropských pravidel totiž není možné vybrat na mýtném více, než stojí dálnici postavit a provozovat. Tato přesná čísla nemám, a proto nemohu hodnotit, zda má Česká republika prostor pro zvyšování mýtných sazeb. Roli hraje i používání evropských dotací - například na rekonstrukci dálnice a těch úseků, které na mýtu vydělávají hodně. Příkladem může být D1. Při výrazném zvýšení mýta může dálnice začít oproti původním dotačním plánům „vydělávat“ více a pak je potřeba dotace vracet. Ostatně se to již jednou stalo na Pražském okruhu.

Autor:


Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

ČSA se vracejí do minulosti. Aerolinky vymění flotilu airbusů za boeingy

Ilustrační snímek

České aerolinie čeká během následujících měsíců velká výměna provozovaných letadel. Do dvou let mají ve flotile...

Mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, varuje Zeman

Prezident Miloš Zeman při setkání se zástupci německých firem, které investují...

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Podle něj za každou takovou krizí stojí „blbost...

Další z rubriky

V Nizozemsku otevřeli plastovou cyklostezku. Z plastů mohou být i silnice

V Nizozemsku mají první cyklostezku z plastů. V budoucnu se stejnou technologií...

Plasty, které zamořují oceány, našly nové využití. Tři nizozemské firmy z nich postavily vůbec první plastovou...

Další Dreamliner v Praze. Pro lety do Soulu jej nově zařadila Korean Air

Boeing 787-9 Dreamliner společnosti Korean Air.

Další společnost oznámila, že od konce letošního října bude pod jejich barvami na ruzyňské letiště létat Dreamliner....

Vlaky se na trať z Volar do Strakonic vrátí v listopadu, oprava bude stát 140 milionů

Železniční trať mezi Mikulovem a Novým Městem porušená erozí.

Na poškozený úsek železniční trati, která spojuje jihočeské Strakonice a Volary, se vlaky vrátí na konci listopadu....



Najdete na iDNES.cz