Mít na vizitce happiness manažer nebo školitel happiness manažerů, tak bych se asi dost styděl, že jsem nebyl schopen vystudovat něco pořádného nebo se vyučit něčím pořadným. To už bych asi radši umýval někde nádobí nebo tahal bedny ve skladu, než mít na vizitce titul budižkničemu jen opsaný vznešeným anglickým výrazem.

Kdybyste viděl faktury za práci pro toho školitele, vězte, že byste si to umývání toho nádobí rozmyslel ...

Bohužel je někdo ochotný je platit. Ale mám svoji hrdost.

Kdyby mne za to nabídl můj zaměstnavatel slušnou mzdu a slíbil mně, že budu mít v ruce nástroje k provedení reálných změn a podporu nejvyššího vedení pro zavedení těch změn, tak já bych to klidně bral. Poslechl bych si to externí školení a vložil do něj své zkušenosti s lidmi a snažil se lidem v jejich práci reálně zlepšit podmínky fungování a pocit spokojenosti. A co člověk, to je jiný důvod nespokojenosti , stačí občas lidi poslouchat ...

budu mít v ruce nástroje k provedení reálných změn a podporu nejvyššího vedení pro zavedení těch změ

Už na tomto předpokladu troskotá Vaše úvaha. Ty nástroje k provedení změn nebudete mít nikdy jako nějaký poradce nebo manažer štěstí. Všechny změny musí někdo odsouhlasit a zaplatit.

Však o tom se bavím, pokud by to měla být pozice nástěnkáře a zelených pozitivních smajlíků, který bude řešit, jak rozmístit květiny v jídelně, aby se to lidem více líbilo, pak bych to nebral, nebavilo by mne to ... nástroje k provedení změn budete mít takové jak problematická nespokojenost zaměstnanců pro firmu bude ...