Jediným výdajem pak může být soudní poplatek ve výši šesti set korun, který je potřeba k žádosti o rozvod přiložit. V případě sociálně slabých lze soud požádat o osvobození i z jeho placení.
Nejdražší jsou ve většině případů tahanice o majetek. Z toho, který připadne každému z rozvádějících se manželů, musí zaplatit soudní poplatek ve výši tří procent.
Pokud by se dělil například dvoumilionový majetek rovným dílem, zaplatí každý z manželů jen na poplatcích třicet tisíc korun. A další peníze stojí případná pomoc advokáta.
Mnozí se domnívají, že rozvodové boje o majetek vyřeší předmanželská smlouva, kterou mohou snoubenci podle novely občanského zákoníku uzavírat od loňského srpna. Omyl. Tato smlouva většinou umožňuje jen to, aby partneři během manželství nakládali se svými vydělanými penězi či jiným majetkem, který získají, jak se jim zlíbí bez souhlasu toho druhého. Když se pak rozvádějí, dají stejně veškeré své bohatství na jednu hromadu a rozhodne soud, případně se o něj podělí dopředu sami. Lze tedy vůbec řešit situace, kdy například manžel vydělává mnohonásobně více a nechce se dělit při rozvodu se svou ženou napůl? Ano.
Je však třeba zajít k notáři a sepsat takzvanou manželskou smlouvu. Když si například muž koupí auto za milion korun a chce ho jen pro sebe, musí získat souhlas ženy stvrzený notářským zápisem. Tak se vyhne případnému »řezání« vozu při rozvodu.