Oblíbená je zejména ve Francii (Burgundsko, Champagne, Alsasko), kde se pěstuje na celkové ploše 22 000 hektarů. V Německu se sklízejí vína této odrůdy (zde se nazývá Spatburgunder) z plochy 5500 hektarů. Pinot je oblíbený i na Balkáně, v Maďarsku, Švýcarsku, Moldávii a Gruzii. Pěstuje se také v Kalifornii i v Oregonu, kde se sklízí až o šest týdnů později! Od konce minulého století se prosazuje i v Jižní Africe, Argentině, Chile, Austrálii (1100 ha) a na Novém Zélandu (Na Slovensku zabírají plochu necelých 40 hektarů.
Necelá dvě procenta
Do Čech přivezl odrůdu ve 14. století císař Karel IV. Rychle se rozšířila natolik, že zanedlouho tvořila 90 procent plochy vinic. V polovině třicátých let se Rulandské modré pěstovalo ještě na 36 procentech z celkové plochy českých vinic, dnes zaujímá necelá dvě procenta, ale jeho podíl se v poslední době mírně zvyšuje. Nejvíc je rozšířeno ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické.
Nejlepší modrá odrůda pro severní oblasti
Mrazuvzdornost odrůdy je velmi dobrá, odolnost vůči houbovým chorobám je však nízká. Odrůda je náročná na polohu vinice, na půdu je však skromná. Daří se jí na teplých, štěrkovitých a hlinitopísčitých půdách. Poskytuje průměrné výnosy s průměrnou cukernatostí moštu. V České republice je však neoddiskutovatelně nejlepší modrou odrůdou pro dobré polohy severních vinařských oblastí.
Nepříliš lákavá barva
Vína této odrůdy mají světle červenou barvu s cihlově pomerančovým okrajem při stěně sklenky. Mladé Rulandské modré zaujme atraktivní bezově ostružinovou vůní, ale nepřesvědčí hloubkou chutě. Ta se zušlechťuje až ležením v dřevěném sudu a prohlubuje se zráním v lahvi. Vyzrálé Rulandské modré se vyznačuje důstojně hebkou, podbízivě kořenitou chutí a jemnou hořkomandlovou dochutí. A jedno upozornění na závěr: neposuzujte kvalitu této odrůdy očima. Barevnost tohoto vína je pro neznalce neatraktivní. Desetiletý černý pinot nesmí být černý jako víno z Cahors, musí být zlatý, zlatistý, červeně zlatistý!
hlavní složky vína, zejména kyseliny, třísloviny a cukry, jsou ve správném, harmonicky sladěném poměru
Necelá dvě procenta
Do Čech přivezl odrůdu ve 14. století císař Karel IV. Rychle se rozšířila natolik, že zanedlouho tvořila 90 procent plochy vinic. V polovině třicátých let se Rulandské modré pěstovalo ještě na 36 procentech z celkové plochy českých vinic, dnes zaujímá necelá dvě procenta, ale jeho podíl se v poslední době mírně zvyšuje. Nejvíc je rozšířeno ve vinařské oblasti mostecké, roudnické, znojemské a mutěnické.
|
Co znamená, když se řekne... |
| extraktní víno - plné, tělnaté víno s vysokým obsahem extraktu, což je souhrn látek ve víně, které tvoří destilační zbytek po odpaření alkoholu, vody a jiných prchavých látek |
| harmonické víno - hlavní složky vína, zejména kyseliny, třísloviny a cukry, jsou ve správném, harmonicky sladěném poměru |
| krátké víno - může mít dobré aroma, ale krátkou dochuť, dojem z vína mizí ihned po jeho polknutí, víno tedy nepatří k příliš jakostním |
| plné víno - dobře vyzrálé víno s pěkným buketem a vysokým extraktem, které zanechává delší vjem; takového vína jsou skutečně plná ústa |
| prázdné víno - vodnaté víno bez extraktu, s nízkým obsahem alkoholu; bývá krátké, nezanechá v ústech žádný dojem |
| nízká barva - označení pro příliš světlou barvu vína, která neodpovídá smyslovým požadavkům; vysoká barva je naopak příliš sytá a tmavá |
| perzistentní chuť - víno s dlouhou dochutí, chuťový dojem v ústech chvíli vydrží |
| jablečno-mléčná fermentace - způsob, jak odbourat přílišné množství kyseliny jablečné, sníží se tím celková kyselost vína a současně se harmonizuje i poměr kyselin, extraktu a zbytkového cukru |
Nejlepší modrá odrůda pro severní oblasti
Mrazuvzdornost odrůdy je velmi dobrá, odolnost vůči houbovým chorobám je však nízká. Odrůda je náročná na polohu vinice, na půdu je však skromná. Daří se jí na teplých, štěrkovitých a hlinitopísčitých půdách. Poskytuje průměrné výnosy s průměrnou cukernatostí moštu. V České republice je však neoddiskutovatelně nejlepší modrou odrůdou pro dobré polohy severních vinařských oblastí.
Nepříliš lákavá barva
Vína této odrůdy mají světle červenou barvu s cihlově pomerančovým okrajem při stěně sklenky. Mladé Rulandské modré zaujme atraktivní bezově ostružinovou vůní, ale nepřesvědčí hloubkou chutě. Ta se zušlechťuje až ležením v dřevěném sudu a prohlubuje se zráním v lahvi. Vyzrálé Rulandské modré se vyznačuje důstojně hebkou, podbízivě kořenitou chutí a jemnou hořkomandlovou dochutí. A jedno upozornění na závěr: neposuzujte kvalitu této odrůdy očima. Barevnost tohoto vína je pro neznalce neatraktivní. Desetiletý černý pinot nesmí být černý jako víno z Cahors, musí být zlatý, zlatistý, červeně zlatistý!
hlavní složky vína, zejména kyseliny, třísloviny a cukry, jsou ve správném, harmonicky sladěném poměru
