Největší ruská banka Sberbank letos zrušila již 3 600 míst. Společnost slibuje, že do října představí „reformu řízení“, která by mohla obsahovat další škrty pracovních míst. Další velká státní banka VTB propustila 2 000 zaměstnanců a slíbila další škrty.
Plynárenský podnik Gazprom zrušil závod na zkapalňování zemního plynu v Tichomoří v hodnotě deset miliard dolarů. A přední ruský ropný gigant Rosněfť, jehož celkový dluh se odhaduje na více než 400 miliard dolarů, musel odložit některé projekty na modernizaci rafinačních provozů, které měly vyjít v rozmezí pěti let podle ruských činitelů až na 15 miliard dolarů.
Ruský státní dluh je velmi malý, dosahuje zhruba 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Největší světový vývozce energií ale během uplynulé dekády nahromadil firemní dluhy za více než 500 miliard dolarů (12 bilionů korun), když se státní energetické podniky a banky masivně zadlužovaly, aby mohly expandovat na domácím trhu i v zahraničí.
Refinancování půjček znemožnily sankce
Sankce uvalené loni na Rusko kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu a sporné roli v ukrajinské krizi způsobily, že pro většinu ruských společností je prakticky nemožné půjčovat si na Západě. Nemohou tak refinancovat své půjčky, jak to dělaly během posledního propadu cen ropy v letech 2008 až 2009.
Ratingové společnosti a ruské daňové úřady očekávají, že splátky dluhu v období od července do září poběží hladce, jak tomu bylo i v posledním čtvrtletí loňského a prvním kvartálu letošního roku, kdy bylo splaceno zhruba 36 miliard dolarů.
Centrální banka se domnívá, že ruské firmy mají dostatek likvidity na obsluhu svého dluhu. Případný nedostatek dostupných finančních prostředků by prý neměl překročit čtyři miliardy dolarů. Toto manko by údajně mohl pokrýt zvláštní polštář ve výši 14 miliard dolarů, který má centrální banka k dispozici.
Ratingová agentura Moody’s uvedla, že ruské ropné společnosti si nízkých cen ropy díky příznivému daňovému režimu a slabšímu rublu podle jejího názoru do velké míry nevšimnou. Nejmenovaný představitel Gazpromu, jehož dluh činí zhruba 25 miliard USD, řekl Reuters, že příjmy ze zahraničí na obsluhu dluhu stačí a firma nemá v plánu kupovat v příštích měsících na trhu tvrdou měnu.
Banky ale takový luxus nemají, protože jejich příjmy v tvrdé měně jsou mnohem nižší, a budou se muset zmenšovat rychleji.
„Naši klienti mají v současnosti méně peněz a není banky, která by si mohla dovolit vyhnout se snižování nákladů nebo zvyšování efektivity v podmínkách, kdy je růst příjmů v útlumu a rizikové náklady rostou,“ uvedl výkonný ředitel jedné z největších ruských soukromých bank Alfa Bank Alexej Marej.
