Přestože průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než 90 procent Rusů je proti tomuto plánu, tak více než 90 procent poslanců hlasovalo pro.
"Vidí za tím jenom peníze," říká Natalija Moronovová, která patří k ekologickému hnutí, kterému se podařilo sesbírat nepředstavitelných 2,5 milionu podpisů požadujících všeobecné referendum o dovozu jaderného odpadu.
Experti na obou stranách debaty souhlasí s tím, že ruský důvod pro dovezení jaderného odpadu je legitimní, neboť za asi 60 let atomové doby má Rusko velké zásoby jaderného odpadu ze svých vlastních reaktorů a nedostatečné finanční zdroje pro naložení s nimi.
Někteří odborníci však podotýkají, že i bez dovezení zahraničního jaderného odpadu by mohlo být současné ruské skladiště odpadu nedaleko Krasnojarsku plné během několika let.
"Naším problémem je nedostatek peněz," řekl Nikolaj Ponomarjov-Stěpnoj, zástupce ředitele Kurčatovského institutu, který je hlavním státním zařízením pro jaderný výzkum, kde jaderný odpad čeká na permanentní uskladnění.
Přijetí zahraničního vyhořelého paliva je jediným komerčně smysluplným způsobem, jak to vyřešit.
"Je tu trh a ty země, které budou první schopné vstoupit na tento trh, budou také těmi, které z toho získají největší užitek. Vzhledem k tomu, že tyto služby jsou spojeny s vysokými cenami, tak pokud budeme reagovat rychle, můžeme na tom vydělat peníze, které by nám pomohly naložit s naším vyhořelým palivem," říká Ponomarjov-Stěpnoj.
Kritikové v Moskvě tvrdí, že ministerstvo jaderné energetiky plánuje využít finanční prostředky ne k uskladnění nebo k vyčištění stávajících ekologicky velmi znečištěných oblastí jako například té v Musljumově, ale k financování výstavby elektráren.
Ministerstvo již oznámilo plány na výstavbu deseti nových jaderných elektráren během nadcházejících deseti let, a to bez upřesnění, z jakých zdrojů budou na to pocházet finance.
"Ministerstvo jaderné energetiky chce mít energii, jakou měl Sovětský svaz v době, kdy byl impériem uvnitř impéria, nedotknutelným z ničí strany," říká Alexej Jablokov, zakladatel ruského ekologického hnutí.
"Ale ve skutečnosti ministerstvo nemá peníze ani na financování svých základních plánů. Získat peníze znamená, že budou muset uskladnit jaderný odpad. Samozřejmě je velmi obtížné vysvětlit lidem, že chceme uskladnit jaderný odpad všech. A proto předstírají, že jej budou recyklovat a že získají hodnotné zdroje."
Rusko však naráží na problémy i v zahraničí. Nejvýznamnější bude problém, zda se Rusko rozhodne recyklovat palivo pro použití v jaderných elektrárnách nebo jej jednoduše bude jen skladovat.
Spojené státy jsou zásadně proti recyklování vyhořelého paliva, neboť tímto procesem se získává plutonium, které může být použito v jaderných zbraních.
Více než 70 procent světového vyhořelého jaderného paliva však pochází z původem amerických reaktorů a podle kontraktů dávají USA poslední slovo, kde toto palivo skončí.
Pokud tento návrh Washington neschválí, ruský sen o 21 miliardách nebude možné realizovat.
"Rusové se zdají být naprosto slepí k této otázce," řekl bývalý představitel Clintonovy administrativy, který vedl s nimi o tom rozhovory.
Američtí politici jsou rozděleni v názoru na tuto otázku. Zatímco ministerstvo energetiky se na plán ruského dovozu jaderného odpadu dívá příznivě, ministerstvo zahraničí oznámilo, že to je "bláznivé chtít dovážet další jaderný odpad do země, která není ani schopná něco udělat s odpadem, který má sama".
Spojené státy skladují vyhořelé jaderné palivo v jaderných reaktorech, mnoho z nich však podle předpokladů poslouží jako skladiště jen asi deset let.
Kongres mezitím uvažuje o návrhu vytvořit permanentní sklad jaderného odpadu v nevadské poušti.
