Vladimir Putin lidem doporučil zbavovat se padajícího rublu koupí majetku. Dočasně tím povzbudil poptávku.

Vladimir Putin lidem doporučil zbavovat se padajícího rublu koupí majetku. Dočasně tím povzbudil poptávku. | foto: Reuters

Rusko poznává krizi. Z Moskvy mizejí peníze

  • 119
Nejdražší město Moskva světa zlevňuje a plně poznává důsledky světové ekonomické krize. Rubl slábne s tím, jak klesá poptávka po ruských surovinách včetně ropy, a firmy zasažené nedostatkem kapitálu propouštějí.

Ještě loni platil analytik Tibor Bokor za byt v centru Moskvy v přepočtu tři tisíce dolarů, letos mu činže klesla na dva tisíce. Může za to krize, která zhruba od září loňského roku propukla v Rusku naplno. 

"Když jsem do Ruska před půldruhým rokem přišel, bylo vidět, že v bankách a jinde ve službách je hodně peněz a přezaměstnanost. Propouštět bylo poměrně snadné," myslí si Bokor, analytik makléřské společnosti Otkritie.

Do firmy přišel nedávno z investiční banky Renaissance Capital, která kvůli vlastním finančním problémům snižovala stavy. Levnější bydlení má dnes i díky tomu, že se řada zaměstnanců zahraničích společností z Moskvy nuceně vrátila domů a další propouštění lidé se sestěhovávají do společných bytů.

Rusko zažije zřejmě letos první recesi od měnové krize v roce 1998. Podle předpovědi ruského ministerstva financí klesne HDP letos o 0,2 procenta. Světlo na konci tunelu se podle premiéra Vladimira Putina objeví v polovině roku.

Kurz rublu klesá

Ruská měna od srpna oslabila proti dolaru o 29 procent. Centrální banka, která má za úkol držet kurz rublu v určitém pásmu k dolaru, od své role hlídače postupně upouští, protože jí docházejí devizové rezervy, jejichž pomocí kurz usměrňuje.

Putin lidem doporučil, aby pomalé devalvace rublu využili k jejich proměně za jiný majetek. Kdo na to měl, uspíšil nákup nového vozu, elektroniky nebo šperků. To trochu zbrzdilo propady prodejů v posledních dvou měsících loňského roku. S větší hotovostí lidé spěchají do bank a směňují ji na dolary.

"Lidé si také berou půjčky v rublech a proměňují je ve valuty," říká Bokor.

Vydělají na tom, přestože na úrocích zaplatí ročně kolem 18 procent. To je totiž méně, než kolik by jim z úspor v rublech "užrala" inflace a oslabení měny.

Klesající poptávka trápí firmy

Nejvíc jsou za krize bity firmy. Nemají za co vyrábět a zakázky jsou navíc nejisté.

"Nedá se plánovat dopředu, není jisté, zda zákazníci nezruší své objednávky. Kdo přežije první čtvrtletí, přežije všechno," říká krizový manažer Pavel Cesnek, který má zkušenost s řízením firmy v Novosibirsku.

Trh s úvěry úplně zamrzl. Velké společnosti nedostanou půjčku levněji než s 20procentním úrokem. To je příležitost vydělat pro ty, kdo peníze k dispozici mají. Société Générale například v prosinci půjčila největšímu ruskému maloobchodnímu řetězci Magnit přes 100 milionů dolarů s úrokem 35 procent.

"Všichni čekáme, kdy se situace začne normalizovat, ale zatím se čím dál víc vyhrocuje," potvrzuje jeho slova Martin Jahn, šéf VW pro Rusko.

Pět poražených magnátů

Oleg Děripaska
Před úderem krize patřil podle časopisu Forbes Děripaska do desítky nejbohatších mužů planety se jměním 28 miliard dolarů. Propad cen nerostných surovin a akciových trhů ho připravil o zhruba 18 miliard dolarů. Jeho firmám pomohl půjčkou Kreml.

Vladimir Jevtušenko
Jeho developerský holding Sistěma ztratil za rok na moskevské burze téměř 92 procent své hodnoty. Podobně jako on dopadla většina ruských developerů. Banky jim kvůli nejistotě na trhu odmítly půjčovat na přijatelný úrok, a proto se řada Dana projektů zastavila.

Michail Fridman
Jmění vydělal při obchodu s ropou, pak část své společnosti TNK prodal britskému British Petroleum a vytvořil s ním společný podnik. Přes firmu Alfa Group ovládá průmyslové impérium, jehož srdce tvoří ropný průmysl, banka a maloobchod. Všechny tyto oblasti loni prudce padaly.

Vladimir Potanin
Největší akcionář těžebního gigantu Norilsk Nickel je dalším z oligarchů, které připravil o peníze celosvětový propad komodit. Ještě v květnu 2008 Forbes odhadoval jeho majetek na 20 miliard, nyní se hodnota jeho majetku snížila na zhruba osm miliard dolarů.

Igor Zjuzin
Šéf hornického impéria Mechel se na rozdíl od jiných dostal do sporu s Kremlem. Vladimir Putin firmu obvinil z toho, že prodává uhlí za přemrštěné ceny. Loni v červenci přišli akcionáři Mechelu kvůli Putinovu slovnímu útoku o pět miliard dolarů během jediného dne.