Centrální banka využívá depozitní sazbu pro úročení přebytečné hotovosti, kterou si k ní ukládají komerční banky. Její snížení je překvapivé, většina analytiků čekala, že hlavní úroky se prozatím v Rusku zvyšovat nebudou.
Banka tak udělala první významný krok směrem ke zpřísnění měnové politiky. "Inflační rizika, jak je vymezují měnové podmínky, zůstávají umírněná, ale zaslouží si větší pozornost úředních orgánů," uvedla centrální banka. Zvýšení sazby podle centrální banky nepovede k výraznému zdražení úvěrů. Banka také uvedla, že hospodářské oživení v Rusku pokračuje.
Nejnovější statistika ukázala, že týdenní míra inflace minulý týden zrychlila na 0,3 procenta, a od začátku roku se tak inflace posunula už na 8,4 procenta. Značný vliv má letošní slabá úroda obilí, kvůli které Moskva sáhla k omezení vývozu. Vyšší ceny zemědělských komodit se tak promítají i do cen potravin a následně do koncové inflace.
Přestože většina analytiků v anketě agentury Reuters prozatím změnu sazeb nečekala, osm z devatenácti analytiků začátkem týdne uvádělo, že by je zvýšení depozitní sazby nepřekvapilo. Někteří čekali i zvýšení refinanční sazby.
Guvernér centrální banky Sergej Ignaťjev ještě před zvýšením depozitní sazby ruským zákonodárcům řekl, že má obavy z inflace, i když za jejím nynějším růstem je především zmíněný růst cen potravin v reakci na slabou úrodu. Sucha, která letos Rusko postihla, jsou označována jako nejhorší za více než 100 let.
