Ruský dluh? Velká neznámá v rozpočtu

Praha - Sestavení návrhu státního rozpočtu na příští rok zatím brzdí jedna velká neznámá: kolik se podaří českému státu získat z ruského dluhu. Bez této sumy vyčíslilo ministerstvo financí příjmy státního rozpočtu v příštím roce zhruba na 613 miliard korun. To je méně peněz, než bylo schváleno na letošní rok.

Resorty naopak požadují více, než mají nyní. Dodržen však musí být desetimiliardový schodek, na němž se ČSSD dohodla s ODS.

PENĚZ JE ZATÍM MÁLO
První návrh státního rozpočtu má jít do vlády do konce června. Ministerstvo financí nyní dává dohromady příjmy, které je možné příští rok získat.

Počítá s tím, že na pojistném na sociální zabezpečení vybere 241 miliard korun. "Daňové příjmy zatím odhadujeme zhruba na 372 miliard korun," vyčíslila druhou hlavní část příjmů ředitelka odboru státního rozpočtu Renata Mládková. To je asi o 3,5 procenta více, než stát čeká letos. Odhady se podle Mládkové ještě mohou zpřesnit, nicméně pouze v řádu několika miliard.

Byli byste ochotni "utáhnout si opasek" jen proto, aby vláda sestavila vyrovnaný rozpočet?
HLASUJTE ZDE!

Na daních a sociálním pojistném tak ministerstvo financí získá asi 613 miliard korun. Bez dalších mimořádných zdrojů by to bylo méně než tento rok, kdy jsou příjmy plánovány na 636 miliard.

Úředníci na ministerstvu financí proto s napětím čekají na výsledky jednání české strany s Ruskem, které by měly vnést do podoby rozpočtu více světla. S jinými mimořádnými příjmy totiž státní finance příští rok podle Mládkové nepočítají.

RUSKÝ DLUH NEJASNÝ
Suma, kterou stát příští rok z ruského dluhu očekává, dosahuje podle neoficiálních informací zhruba 16 až 17 miliard korun, dalších 5 až 6 miliard korun by pak mělo do státní pokladny přijít v následujících třech až čtyřech letech. Z celkového ruského dluhu ve výši přes 140 miliard korun by tak stát vydobyl zhruba čtvrtinu.

Jednání o splácení dluhu by měla být podle posledních informací premiéra Miloše Zemana definitivně dokončena do měsíce.

Částku, kterou do rozpočtu očekává, sice odmítl komentovat, ale sdělil, že "v každém případě nebude zanedbatelná".

Peníze z Ruska, které jinak své závazky dlouhodobě nesplácí, má země dostat podle dosavadních návrhů od společnosti Falkon Capital. Tu si jako prostředníka původně vybralo jak ruské ministerstvo financí, tak tuzemští ministři.

Po středečním jednání premiéra Zemana s jeho ruským protějškem v Petrohradě však pozice Falkonu podle zdrojů blízkých expertnímu týmu není tak jasná.

Další variantou totiž je, že by se prostředníkem pro zaplacení dluhu stala ruská energetická společnost RAO JES, přes niž měl peníze získat právě Falkon.

Transakce spočívá v tom, že přes sítě RAO JES bude putovat ruská elektřina do Běloruska a to za ni zprostředkovaně zaplatí do českého státního rozpočtu.

RESORTY ŽÁDAJÍ VÍCE
I přes obtížnou situaci na příjmové stránce jednotlivá ministerstva přílišnou rozpočtovou disciplínou neoplývají. Řádově žádají ze státní kasy o desítky miliard více, než dostaly po velkých bojích k dispozici letos. Celkové letošní výdaje činí 685 miliard korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož rozpočet je nejobjemnější, požaduje podle předběžných odhadů příští rok 258 miliard korun, z toho 212 miliard na důchody. To je o dvacet miliard více, než má k ruce letos, uvedl mluvčí Špidlova úřadu Václav Svoboda.

Zhruba osm miliard navíc chce získat ministerstvo školství, které letos hospodaří s 80 miliardami korun. Z toho dvě miliardy by měly jít na vysoké školy, které však volají po pěti miliardách.

Jednu miliardu by chtěl přidat resort kultury, šest miliard zemědělci. Své požadavky mají resorty předložit nejpozději dnes.