„Rozdat 74 miliard v době, kdy víme, že naše rozpočty jsou a budou napjaté, je docela hazard,“ řekl Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce. „Jsou to zbytečně vyhozené desítky miliard korun. Do nekonečně budeme mít deficit 100 miliard korun,“ dodal bývalý premiér a ministr financí.
Podle něj snížení daně z příjmu nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky. „Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ domnívá se guvernér ČNB.
Podle něj je v Česku zdanění příjmů tak nízké, že krok nemá opodstatnění a tato daň by se spíše měla zvyšovat. „To (zrušení superhrubé mzdy) je napořád. To už nikdo nezmění. Vždyť se tu každý předhání, jak budeme daně jenom snižovat. V zemi, ve které už se skoro žádné daně z příjmů neplatí. Pak se divíme, že na něco nemáme,“ uvedl Rusnok s tím, že snižovat by se naopak mělo například sociální pojištění.
Lidé budou platit 15 procent z hrubé mzdy, důchodci dostanou navíc 5 tisíc |
S tím souhlasila i ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a členka nezávislé odborné platformy KoroNERV-20.
„Problém není sazba daně z příjmu, za námi už je jen Rumunsko s desetiprocentní sazbou daně, problém se jmenuje pojistné na důchodové zabezpečení, které máme 28 procent, přitom průměr zemí OECD je zhruba 18,5 procenta,“ míní Nerudová.
„Tohle je velká chyba a vláda by se měla soustředit na akutní věci,“ uvedl v České televizi také ekonom, CERGE-EI Filip Matějka.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvMohlo to být i horší, míní Rusnok o rouškovném
Ekonomové se také shodli na kritice jednorázového příspěvku pro seniory ve výši 5 000 korun, které dříve ministryně práce Jana Maláčová nazvala rouškovným. „Není to koncepční řešení,“ řekla Nerudová s tím, že odůvodnění vlády tohoto kroku nemá reálný základ, protože stresem spíše trpěli mladí a ceny pro seniory nerostou o moc rychleji než ostatním. „Zdůvodnění mi nedává ekonomický smysl,“ míní rektorka.
„Jednorázová rozhodnutí zvyšují nejistotu, polovina propadu (ekonomiky) je způsobena nejistotou,“ dodal Matějka. „Makroekonomická užitečnost toho je s otazníkem. Mě na tom těší ta jednorázovost, protože to mohlo být ještě mnohem horší,“ uvedl ironicky Rusnok.
