Státní Česká konsolidační agentura má odkoupit miliardovou emisi obligací třineckých železáren i zhruba stejně vysoký bankovní úvěr.
K první verzi plánu, staré několik týdnů, přitom mělo několik resortů v čele s ministerstvem financí výrazné připomínky.
Vadilo jim zejména to, že se v návrhu vůbec nehovořilo o tom, zda je případná pomoc huti slučitelná s pravidly pomoci českým hutím, jak ji v loňském roce schválila bruselská administrativa.
"Třinecké železárny zatím nejsou zahrnuty do programu záchrany tuzemských hutí, který Brusel odsouhlasil. S tím se ale dá za určitých okolností hýbat. Konečné posouzení bude na antimonopolním úřadu," tvrdí náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý.
Proč má stát soukromé, a navíc ziskové huti pomáhat? Spolumajitel firmy Tomáš Chrenek tvrdí, že nežádá nic víc než to, aby se stát choval ke všem firmám stejně a nezvýhodňoval jednu na úkor druhé.
Stát totiž již dříve mnohamiliardovými injekcemi pomohl oběma největším tuzemským konkurentům třinecké skupiny Vítkovicím a Nové huti.
"Český stát jednostrannými úkony snížil závazky společnosti Nová huť nejméně o 4,5 miliardy korun. Třineckým železárnám a jejich akcionářům tím vznikla majetková újma," napsali koncem loňského roku autoři původního materiálu ze Svazu průmyslu. Poté jejich návrh na pomoc Třinci převzal Rusnokův resort.
Problém je v tom, že Třinečtí jsou ryze soukromá společnost se zahraničním podílníkem, zatímco Nové huti i Vítkovicím stát dával miliardy v době, kdy v nich byl největším akcionářem a obě firmy směřovaly k privatizaci.
Na současný problém nejvíce zadělal minulý vládní kabinet. Ten totiž miliardy do Nové huti slíbil dodat velmi nešťastnou formou.
Stát bez výběrového řízení rozhodl o prodeji Nové huti nizozemské firmě LNM a poté jí přislíbil i finanční pomoc.
Třinec a jeho akcionář - americká firma CMC - přitom žádali, aby je vláda přizvala do soutěže, v níž podá na koupi Nové huti vlastní nabídku.
