"Rusové na nákupech nešetří. Oproti Němcům, kteří spíše utrácejí v restauracích, si nosí z obchodů sklo, porcelán či značkové oblečení," řekl Wolfgang Háma, který předsedá Sdružení léčebných lázní.
Háma je i ředitelem lázeňského sanatoria Smetana - Vyšehrad. Za léčebný pobyt v tomto sanatoriu zaplatí pacient v průměru dva tisíce sto korun denně. "Odhaduji, že rusky mluvící hosté utratí denně stejnou částku při nákupech a nejrůznějších výletech," sdělil Háma.
Loni se do Karlových Varů přijelo z Ruska léčit 27 984 hostů. Průměrně zde pobyli dva týdny. Pokud by denně za nákupy, výlety a jiné rozptýlení zaplatili 70 euro, jejich útrata činí přes osm set milionů korun ročně.
Křišťál vede
Mezi největší lákadla stále patří český křišťál. V nákupním středisku Atrium včera obdivovala křišťálovou mísu lázeňská pacientka z ukrajinského Dnětropetrovska. "Moc se mí líbí, koupím si ho," uvedla žena.
Svoje peníze však začali Rusové utrácet i méně tradičně. Internetové stránky karlovarského Infocentra nabízejí cizincům seznam očních a zubních lékařů. Je mezi nimi i stomatolog Jan Podlipný.
"Do ordinace přicházejí většinou cizinci, kteří jsou v Karlových Varech na kúře. Je pro ně výhodné, když spojí léčebnou kúru a ošetření chrupu," vysvětlil lékař. Jak říká, pro cizince je lukrativní i nákup léků, brýlí či vyšetření u očního lékaře.
Ne všichni hosté mají stejně hluboko do kapsy. Ti nejmovitější si můžou dovolit zaplatit až deset tisíc korun za den léčení v luxusních sanatoriích, které patří skupině Bristol Group. Na výběr zde mají až ze šesti desítek jídel denně. Ti méně solventní se najedí za padesátikorunu v městské tržnici.
Lázeňští hosté zde mají zvláštní jídelníček. "Dají si třeba rýži s řízkem a k tomu zelí," shodují se ženy za pultem. Zájem je o hovězí maso, rýži a brambory a kaši. Jídlo chtějí strávníci suché, bez omastku. Prodavačky si to vysvětlují tím, že se strávníci snaží dodržovat dietu.
Místo Imperialu tržnice
A proč jsou ženy v jídelně městské tržnice přesvědčené, že se jedná o lázeňské hosty a ne třeba o stálé obyvatele Karlových Varů? "Jedni a ti samí, rusky hovořící strávníci sem chodí nějaký čas každý jednotlivě nebo po skupinkách každý den. Pak odjedou domů a objeví se noví lidé," vzpomínají prodavačky.
Jednou z pravidelných strávnic jídelny v tržnici je osmdesátiletá obyvatelka Moskvy, důchodkyně Antonie Ivanovna. Do Karlových Varů jezdí více než dvě desítky let. "V dobách socialismu jsem bývala pravidelným pacientem v sanatoriu Imperial," zavzpomínala si Antonie Ivanovna. Po rozpadu Sovětského svazu jezdí do Karlových Varů dvakrát ročně. Na přibližně desetidenní pobyt v soukromí u známé rodiny si ušetří z výdělku, který dostává jako učitelka důchodkyně na textilní průmyslovce.
Na návštěvnosti lázní jsou závislí majitelé hotelů, lázeňských sanatorií, obchodníci a další karlovarští podnikatelé. Loni měli důvod k radosti. Karlovy Vary totiž navštívilo téměř rekordních čtyřiasedmdesát tisíc hostů. Stejný počet lidí, ne-li větší, by měl utrácet ve Varech i letos.
"Odhaduji, že podle zájmu, která je o ubytovací kapacity na třetí čtvrtletí, bude rok 2005 pro lázně úspěšný," odhaduje ředitel Infocentra Petr Masák.
Nemůžu být oblečený jako bezdomovec, říká podnikatel
Jak a kde nakupuje rodina ruského podnikatele Jakova Frenkela? "Jezdím do Tesca, Baumaxu a podobných obchodů. Můžete mne tam v neděli s manželkou potkat, jak tlačím vozík. Je to pro mne docela relaxace," uvedl podnikatel.
Výjimkou je oblečení, které rodák ze Sverdlovska nekupuje v běžných obchodech s konfekcí. Vybírá si je při zahraničních služebních cestách, pokud mu jen zbude čas. Anebo také v Praze, kde bydlel tři roky. "Při jednání o mnohamilionových investicích musím být dobře oblečený, nemůžu mít šaty jako bezdomovec," zdůvodnil svoje nákupy v buticích Frenkel.
Když měl říci, čím si udělal v poslední době při nakupování radost, dlouho přemýšlel. Nakonec si vzpomněl na mobilní manažerský telefon, který umí spoustu věcí.
