Růst české ekonomiky je zakletý v cizině

  • 15
Loňský růst české ekonomiky do značné míry poznamenala příroda a vlivy za hranicemi ČR. Růst HDP zpomalil z předloňských 3,3 na rovná dvě procenta v meziročním srovnání. Povodně sebraly zemi příjmy z cestovního ruchu. Další růst výkonu hospodářství záleží na oživení exportu, shodují se ekonomové.KOMENTÁŘ ATLANTIK FT ČTĚTE ZDE

Zveřejněná čísla jsou předběžné údaje, které se ještě mohou změnit. Povodně statistikům zamotaly hlavu, takže museli znovu revidovat také údaj za třetí čtvrtletí. Podle revize rostl HDP o 1,7 procenta. - Více o revizích ZDE.

"Podstatná revize výsledků směrem k nižšímu růstu ukazuje na neopodstatněnost změny odhadu růstu, kterou ČSÚ provedl v lednu po odhalených změnách v bilanci zahraničního obchodu," míní Pavel Sobíšek z HVB Bank.

"To znamená, že jsme dva měsíce žili ve falešné představě, že se ekonomika vyvíjí lépe než ve skutečnosti," dodal.

Brzdilo se celý rok
V průběhu roku výkon ekonomiky klesal.  Zatímco v prvním kvartálu hlásil Český statistický úřad růst ekonomiky o 2,6 procenta, v posledním čtvrtletí už byl výsledek v meziročním srovnání lepší jen o 1,5 procenta.

Zpomalování má navíc pokračovat. Pro první letošní čtvrtletí očekávají statistici růst HDP o 1,3 procenta.

"Loňský hospodářský růst byl tažen konečnou spotřebou," konstatoval ČSÚ. Upozornil, že HDP nemůže donekonečna táhnout jen spotřeba domácností. Spotřebu vlády by navíc mohla omezit reforma veřejných financí.

Negativně na něj nejvíce působily povodně (především propad příjmů z turistiky) a slabá poptávka v západní Evropě (propad exportu). Výrazně se také pohnuly ceny dovážených suroviny, hlavně ropy.

"Negativní efekty byly dále zesíleny nechutí cestovat, srpnovými povodněmi a částečně také silnou korunou v první polovině loňského roku," dodává Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.

Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 4,4 procenta, přičemž u domácností to bylo o 3,8 procenta.

Tvorba kapitálu vzrostla o 1,3 procenta, zvýšily se investice do strojů a zařízení, stavební investice v podstatě stagnovaly.

Zahraniční obchod rozhodne
"Bilance zahraničního obchodu byla v roce 2002 o 26,2 miliardy korun horší než v předchozím roce," připomněl ČSÚ.

"Zcela odlišně se přitom vyvíjely jednotlivé složky – zatímco u obchodní bilance došlo ke zlepšení o 11,3 miliardy, bilance služeb se propadla o 37,5 miliardy," dodává zpráva.

Oživení přitom podle úřadu přijde až s nastartováním zahraničního obchodu a služeb.

"Dokud však nedojde k oživení v západní Evropě a hlavně v Německu, nemůžeme očekávat výraznou akceleraci ekonomiky. S opravdu vyšším růstem lze proto počítat až v roce 2004," míní Vladimír Pikora z Volksbank.