V souhrnu za celé pololetí se tak české hospodářství rozvíjelo čtyřprocentním tempem, a to zejména kvůli mohutnějším investicím a také vyšší spotřebě. Negativní vliv má i nadále zhoršující se schodek zahraničního obchodu.
"Hospodářský růst byl vytvářen v průmyslu a obchodu, pohostinství a dopravě. Právě zde vidím největší riziko pro další vývoj domácí ekonomiky. Výkon domácího průmyslu je do značné míry zpřažen se zahraniční poptávkou po našich exportech," říká analytik Raiffeisenbank Ivo Nejdl.
|
EVROPA ZPOMALUJE |
|
Růst západoevropské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí podle očekávání výrazně zpomalil. Hrubý domácí EU stoupl meziročně jen o 1,7 procenta po revidovaném tempu 2,4 procenta v prvním čtvrtletí. Podle šéfa Eurostatu Yvese Francheta bude nutné kvůli útokům v USA revidovat odhad růstu pro letošní i příští rok. Franchet však odmítl říci, zda to bude směrem dolů či nahoru. Dosud se pro letošek čekal růst HDP o 2 procenta, pro rok 2002 o 2,5 procenta. Franchet ocenil výkon české ekonomiky. Podle něj však není překvapením, že Česko Evropu dohání. "Jde o přirozený proces, který bude pokračovat," řekl Franchet. |
Předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá však namítá, že ochlazení evropského hospodářství se nemusí nutně promítnout do výkonů české ekonomiky. "Těžiště našeho vývozu na Západ je v různých součástkách a dílech dodávaných evropským podnikům. Negativní dopad u nás tak nemusí být přímo úměrný. České výrobky mohou obstát v konkurenci lépe než evropské," míní Bohatá.
Zároveň připomněla, že průmysl v zemích EU vykazuje rychlejší růst než jejich hrubý domácí produkt. Poptávka výrobních podniků z Evropy po českých dodávkách by podle Bohaté tak neměla příliš výrazně oslabovat.
Výhled? Snad trvalé zlepšování
Přesnějšímu výhledu na další období se ovšem statistici brání, především kvůli nepředvídatelným dopadům teroristických útoků v USA na světovou ekonomiku. Až do úterní tragédie ale ČSÚ očekával setrvalý růst HDP zhruba v rozmezí tří až čtyř procent.
Ekonomičtí analytici jsou však optimističtí. "Oznámený růst nás posouvá k horní hranici pásma 3,5 až čtyři procenta za celý rok," míní Jozef Kovalovský z ČSOB.
Příznivé zprávy očekává také David Marek z Patria Finance. "O tom svědčí také současné údaje z průmyslu a stavebnictví. V průběhu následujících měsíců bude docházet k náběhu nových výrobních kapacit, které jsou ve fázi přípravy, jak o tom svědčí údaje o investiční aktivitě. Příznivý efekt přímých zahraničních investic na tempo růstu bývá odhadován až na pět let, prostoru pro jeho pokračování tedy zůstává stále dost," tvrdí Marek.
Růst živí domácnosti a investoři
Domácnosti utratily od dubna do června podle údajů statistického úřadu o osm miliard více než ve stejném období loni. Nárůsty zaznamenaly především skupiny jako bytové vybavení (+ 1,1 miliardy), stravování (+ 1,0 miliardy), odívání (+ 1,0 miliardy) a doprava (+ 0,6 miliardy).
"Spotřeba domácností, jež je objemově nejvýznamnější složkou HDP, se zvýšila meziročně o 4,2 procenta. Takového zvýšení jsem byli svědky naposled v roce 1997 před implementací "balíčků" a zpřísněním měnové politiky," upozorňuje Marek.
Zúčtování rekonstrukce České národní banky příznivě ovlivnilo výsledek investic, kde statistici zaznamenali zvýšenou aktivitu u výdajů do budov a staveb s nárůstem o 6,6 miliardy korun. Zvýšily se i nákupy strojů a zařízení. "Z hlediska země původu převládají investice z tuzemska, nejčastěji jde o vysoce specializované investice do zpracovatelského průmyslu," upřesnila Bohatá.
Zhoršení čistého exportu z České republiky způsobila převaha dovozů nad vývozy. V porovnání s loňskem dovoz vzrostl celkově o 41,3 miliardy, zatímco vývoz jen o 34,8 miliardy.
Podle Bohaté se ve výsledcích za druhé čtvrtletí příznivě odrazila i zvýšená zaměstnanost. "Podle našich údajů vytvoří jeden pracovník za čtvrtletí přidanou hodnotu zhruba za sto tisíc korun. Z tohoto pohledu mělo pozitivní vliv zvýšení produktivity práce o 3,1 procenta a zaměstnanosti o 0,8 procenta," dodala Bohatá.
