V každé páté firmě už je naproti tomu definitivně stvrzeno, že si zaměstnanci nepolepší. Jistotu vyšší mzdy mají pracovníci pouze v necelé polovině oslovených firem.
Ani ti si však nemohou nijak výskat. Nejčastěji se dočkají zvýšení mezd o tři až pět procent. Většinu z takového přilepšení však spolknou vyšší ceny – ministerstvo financí odhaduje inflaci pro příští rok na 2,9 procenta.
Jak porostou mzdyAnketa mezi stovkou českých firem. |
Zlaté časy, kdy byli zaměstnanci v úspěšných firmách zvyklí na každoroční přilepšování o deset i více procent, definitivně končí.
Hlavním důvodem, proč podniky v růstu mezd razantně ubraly plyn, jsou obavy z možných dopadů hospodářské krize. "Příští rok platy zvyšovat nebudeme, chystáme se na krizi. Čekáme, že do Česka přijde," uvedl majitel Jablotronu Dalibor Dědek.
Kolik přidáme? Zeptejte se na jaře
Nikdo však nedokáže odhadnout, jak vážné trhliny české ekonomice krize způsobí. I proto řada podniků odkládá vyjednávání o mzdách na začátek příštího roku a prodlužuje dosud platné kolektivní smlouvy.
"V pololetí už by mělo být jasnější, zda bude krize hlubší, nebo se ekonomika začne zlepšovat," vysvětluje Bohuslav Malošek, šéf odborů přerovské chemičky Precheza, proč i v této firmě přistoupili na návrh odložit vyjednávání o platech.
Podobná situace je ve většině velkých podniků také na Ostravsku. "Dosud nemáme uzavřeny všechny smlouvy s odběrateli, prodloužili jsme proto platnost současné kolektivní smlouvy do konce příštího března," uvedl mluvčí těžební společnosti OKD Vladislav Sobol.
O tři měsíce déle bude kolektivní smlouva platit i ve firmě Bonatrans Group, která se zaměřuje především na výrobu železničních kol. "Odboráři chápou současnou složitou situaci, a proto souhlasili s tímto krokem. Nepřicházejí ani s nadstandardními požadavky v oblasti růstu platů," uvedl generální ředitel podniku Pavel Lazar.
Umírněný postoj odborářů je velkou změnou oproti předchozím letům, kdy mohli své požadavky vyargumentovat rychlým růstem ekonomiky a nedostatkem pracovních sil.
Obojí je minulostí a prioritou pro řadu z nich je udržení stejného počtu pracovníků ve firmách. "Jsem přesvědčený, že většina z odborářů dá přednost zachování pracovních míst před platy," tvrdí Jan Švec, předseda odborového svazu Kovo v Jihočeském kraji. "Firem, u kterých vzrostou reálné mzdy, moc nebude," dodává.
Část jejich zaměstnanců se navíc z takového přilepšení bude moci radovat jen díky tomu, že jim kolektivní smlouva zaručuje růst mezd na několik let dopředu. Taková situace je například u výrobce autobusů Iveco ve Vysokém Mýtě.
Vloni uzavřená dohoda zaručila celkový růst platů pro roky 2008 a 2009 ve výši 15 procent. Zaměstnanci jihočeského E.ON mají dokonce pětiletou jistotu, že jim firma přidá o dvě procenta více, než bude činit inflace.
Malé přilepšení zajistí i úleva na pojistném
"Podniky, které mají víceleté kolektivní smlouvy počítající pro rok 2009 s růstem mezd až o osm procent, budou letos skutečně extrémem," předpokládá ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zároveň neočekává, že by chtěli odboráři v takových společnostech z dříve vyjednaných pozic ustupovat: "Pokud podnik nestojí před krachem, bude malá chuť takové podmínky měnit."
Zaměstnancům, kterým jejich firma v příštím roce nepřidá ani korunu, alespoň částečně pomůže jedna z vládních novinek, a to snížení odvodů na pojistném. Ty budou od ledna činit namísto 12,5 procenta z hrubé mzdy jen 10,9 procenta.
Z každé tisícovky na výplatě tak zaplatí pracovník státu o 16 korun méně. Pro člověka s dvaceti tisíci hrubého to znamená přilepšení o 320 korun. Státní rozpočet však tímto opatřením přijde o příjmy ve výši 18 miliard korun.
A ještě jedna dobrá zpráva na závěr: některé z oslovených firem sice přiznaly, že kvůli úbytku zakázek musí propouštět část svých zaměstnanců, žádná však ve svých plánech pro příští rok nemá plošné snižování mezd. Výjimkou je razantní krácení bonusů pro střední a vyšší management.