Dotčené společnosti odhady expertů popírají, samy však přesná čísla o platech a odměnách tají.
Žebříček Forbesu vede předseda představenstva státem kontrolované banky VTB Alexandr Kostin s ročním výdělkem odhadovaným na 30 milionů dolarů (asi 600 milionů korun), následovaný šéfy plynárenského koncernu Gazprom Alexejem Millerem a ropné firmy Rosněfť Igorem Sečinem.
Ti si prý přijdou na 25 milionů dolarů ročně, a tím podle časopisu předstihují i šéfy západních koncernů ConocoPhilips a Exxon Mobil.
Čtvrtou příčku zaujala hlava polostátní spořitelny Sberbank German Gref s 15 miliony dolarů, ale v tomto případě výdělek šéfa z větší části závisí na čistém zisku spořitelny. Na stejné peníze si podle časopisu přišel i Michail Kuzovlev, prezident finančního ústavu "Bank Moskvy", kontrolovaného VTB.
"Chcete vydělat více než deset milionů dolarů za rok? Pracujte ve státní bance, Rosněfti či Gazpromu," radí Forbes na základě svého zkoumání sedmdesátky největších bank a firem v zemi. Do první desítky se dostali jen čtyři zástupci soukromého sektoru.
Klíčové jsou odměny a příjmy z ciziny
VTB tvrzení časopisu o pohádkových příjmech svého šéfa odmítla, čísla jsou prý "doslova vytažena z klobouku". Celé představenstvo si loni podle mluvčího banky dohromady přišlo jen na necelých 20 milionů dolarů, zatímco podle Forbesu šlo skoro o desetinásobek, 194 milionů dolarů.
Časopis si ale trvá na svém, protože nepřihlížel jen k "základnímu platu", ale i k odměnám, podílům na zisku a hlavně k příjmům ze zahraničí. A Kostin, podobně jako většina kolegů žebříčku, dostává peníze i z ciziny.
Dceřiná banka VTB na Kypru, Russian Commercial Bank, už vyplatila 200 milionů dolarů dividend, z nichž 80 milionů připadlo na anonymní akcionáře. A těmi jsou podle časopisu právě klíčoví manažeři VTB.
Práce? Ne, životní styl
"To už ani není práce, ale životní styl," svěřil se v jednom z interview Kostin, který letošní dovolenou strávil na jachtě u řeckých břehů a na prohlídku antických památek si zaletěl vrtulníkem.
Podle expertů z personálních agentur lze odhady časopisu těžko ověřit, protože i veřejně obchodovatelné ruské firmy výdělky svých šéfů úzkostlivě tají, na rozdíl od zvyků v Evropě a USA. Obecně lze však předpokládat, že velcí šéfové vydělávají v Rusku přinejmenším stejně jako na Západě.
Jedna z mála výjimek z tajnůstkářského pravidla, obchodní řetězec X5, loňský výdělek svého bývalého předsedy představenstva Andreje Guseva zveřejnila. Ale necelé tři miliony dolarů jako "vstupenka do TOP 25" nestačily, dolní práh žebříčku začínal u čtyř milionů.
Forbes z žebříčku vyloučil firmy, které si spravují sami vlastníci, například ropný koncern Lukoil či ocelárny Severstal, jakož i státní korporace působící jako "neziskové organizace".
