RWE. Ilustrační foto.

RWE. Ilustrační foto. | foto: RWE

Koncern RWE trápí dluhy, musel prodat své německé sídlo

  • 45
Cenová krize v energetice nutí německý koncern RWE k radikálnímu snižování nákladů. Zadlužená společnost se musela zbavit své centrály v německém Essenu a plánuje propouštění. Zároveň se soudí s vládou o odškodné za vypnutí jaderných elektráren.

Kvůli hlubokému zadlužení prodává RWE svou firemní centrálu v německém Essenu americkému investičnímu fondu American Realty Capital Global Trust (ARC). Jde o 162 metrů vysoký mrakodrap známý jako RWE Tower.

Spolu s hlavní budovou převezme ARC i několik vedlejších nemovitostí patřících ke komplexu. RWE si od investičního fondu budovu pronajme zpět a bude ji i nadále využívat jako centrálu. „RWE chce i nadále využívat Essen jako své sídlo a za tímto účelem se s ARC dohodla na dlouhodobém zpětném pronájmu budovy,“ uvedl Uwe Tigges, personální ředitel RWE. Cenu transakce strany nezveřejnily.

RWE se prodejem sídla snaží snížit současné zadlužení, které dosáhlo výše 31 miliard eur, tedy přes 850 miliard korun. Šéf společnosti plánuje i další snižování nákladů a do roku 2016 chce propustit tisícovky zaměstnanců. „RWE se nachází ve velmi těžké situaci. Žádný ze sektorů společnosti není v bezpečí,“ napsal v dopise zaměstnancům, že kterého citoval deník Rheinische Post. „Míra zadlužení je těžké břemeno, které dusí naše možnosti,“ dodal.

Energetici chtějí odškodnění po vládě

RWE není zdaleka jediný z evropských energetických gigantů, který musí šetřit. Propouštění plánuje také ČEZ (více čtěte zde). Kvůli překotnému rozvoji obnovitelných zdrojů, odklonu Německa od jádra a propadu cen elektřiny na burzách prochází evropská energetika krizí, na kterou dosavadní lídři nebyli připraveni.

Koncern RWE, stejně jako další z německých obrů E.ON, se snaží získat odškodnění za současné problémy ve výši několika stovek milionů eur i od spolkové vlády. V několika sporech požadují náhradu škody za odstavení svých atomových elektráren po katastrofě v japonské jaderné elektrárně Fukušima na jaře 2011. Ve sporu jde o uhrazení nákladů za tříměsíční vypnutí nejstarších bloků od jara do léta 2011, tedy ještě předtím, než se německá vláda dohodla na definitivním odstavení všech atomových elektráren do roku 2022.