Ryanair se hodlá odvolat k Soudnímu dvoru EU, proces by se tak mohl táhnout i roky. Letecké odvětví patří k těm, které pandemie zasáhla nejvíce.
Soud konstatoval, že státní pomoc vlád Francie i Švédska odpovídá pravidlům sedmadvacítky. „Tento režim pomoci je vhodný k vyrovnání hospodářských škod způsobených pandemií covidu-19 a nepředstavuje diskriminaci,“ uvedl soud ke státní pomoci pro Air France. „Předpokládá se, že dotčený režim byl přijat v zájmu Evropské unie,“ uvedl pak soud ke švédské pomoci.
V případě Francie Ryanairu vadilo, že Evropská komise schválila program pomoci, na jehož základě získalo odvětví letecké dopravy možnost odkladu plateb některých daní. V případě Švédska irská společnost u soudu napadla ručení státu za úvěry leteckým společnostem. Obě zmíněná opatření pomohla aerolinkám Air France a SAS.
Největší nízkonákladová letecká společnost v Evropě podala na Evropskou komisi 16 žalob kvůli tomu, že komise povolila státní pomoc aerolinkám Lufthansa, Austrian či TAP a další státní podpůrné programy, z kterých měly prospěch jednotlivé vlajkové společnosti.
Brusel dal prozatím zelenou pomoci společnostem ze zemí sedmadvacítky za více než tři biliony eur, aerolinky, které podporu dostaly, však musí plnit určité podmínky. Například německá Lufthansa, která záchranný balíček obdržela, se musela vzdát některých práv pro vzlety a přistání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, které jsou jejími hlavními základnami.
Pomoc chtějí i v Česku
ČSA jsou těsně před insolvencí. Dopravce žádá od státu 1,1 miliardy |
O pomoc žádá i česká Smartwings Group pro aerolinky Smartwings a ČSA. Zatímco Smartwings žádá o půlmiliardové kompenzace za zrušené lety, ČSA, která se nachází těsně před insolvencí, žádá vládu o 1,1 miliardy korun.
Podle šéfa skupiny Smartwings Group Jiřího Šimáněho jde i o to, aby aerolinky pomoc dostaly podobně jako jejich konkurenti Finnair, LOT či KLM, které provozují lety na stejných linkách. „Nemůžeme přece být jediní, kteří nic nedostanou,“ uvedl začátkem února Šimáně.
