Kvůli proměnám klimatu rybníky vysychají a problémy s nedostatkem kyslíku budou podle vědců čím dál častější. Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit většinou vyvolává příchodem atmosférické fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Kopp. Roli však hrají také další faktory, protože se stává, že ryby hynou v jednom rybníku a v sousedním se zdánlivě stejnými podmínkami nikoliv.
„Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit, jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje, nebo ne,“ uvedl Kopp, který vede tým zhruba 20 vědců.
Podle Koppa se problém u některých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny. S tím souvisí větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. Když přestanou na čas kyslík vyrábět, v rybničním ekosystému nastane kolaps.
„Budeme sledovat výskyt sinic, organické hmoty v usazeninách i množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp. Za několik let by tak měla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí.
Hubení vánoční kapři. Kvůli suchu bude letos sváteční večeře dražší |
Podle ní bude možné varovat před možným úhynem ryb v určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.
Rybníkáři patrně úhynům podle Koppa vždy nezabrání, ale budou je moct díky předpovědi minimalizovat. Uvedl také, že zvyšující se průměrná teplota donutí chovatele zcela opustit vysazování lososovitých a síhovitých ryb, kapry teploty ohrozit nemají.
