Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rychleji rostou platy jen Maďarům

  0:01aktualizováno  0:01
Výdělky v Česku svou úrovní v regionu střední a východní Evropy nijak nevybočují, patří k průměrným. Pozornost však letos budí svým rychlým růstem. Strměji rostou platy už jen v Maďarsku, jehož ekonomika už také kvůli tomu čelí problémům.

Maďarské mzdy letos zatím vzrostly reálně přibližně o osm procent, což je jen o procento rychleji než v tuzemsku. V zemích Evropské unie si zaměstnanci reálně polepšili o pouhé procento.

V Česku iMaďarsku jsou tahounem růstu platů státní zaměstnanci. V Maďarsku se jejich platy dokonce zvyšují díky štědrosti vlády třikrát rychleji než v soukromých podnicích.

Tamější ekonomika však již na rozevřenou ruku vlády, lákající voliče, doplácí. "Země po takové dynamice růstu mezd začala rychle ztrácet konkurenceschopnost na zahraničních trzích, byla nucena devalvovat domácí měnu a čeká ji i vyšší růst cen. Hrozí opožděné přistoupení k euru," říká analytik Raiffeisenbank Miroslav Brabec.

Opačná je situace na Slovensku, kde sice počátkem roku mzdy vzrostly o 6,5 procenta, ale reálně lidé kvůli vyšší inflaci ještě jedno procento svého platu ztratili. Na obzoru je přitom ještě rychlejší růst cen, který vyvolá na příští rok naplánované zvyšování nepřímých daní. Průměrný výdělek na Slovensku letos podle odhadů vzroste na necelých 11 tisíc českých korun, což znamená, že bude o třetinu nižší než v tuzemsku.

Pouze o tři procenta se zvyšují i reálné výdělky v Polsku. Svou absolutní výší sice české převyšují, ale částečně to je kvůli rozdílným odvodům z hrubé mzdy. Zatímco Čech dostane z hrubého příjmu asi 60 procent, Polák získá jen půlku.

Průměrný plat vyšplhal nad 17 tisíc - čtěte zde

Poláci se však mohou těšit, že s novým ministrem financí Jerzym Hausnerem porostou jejich výdělky více. Hausner, který nahradil v létě Grzegorze Kolodka, prosazujícího tvrdé škrty státních financí, chce totiž rozhýbat ekonomiku veřejnými výdaji, a tedy i růstem platů ve státním sféře.

Negativním důsledkům podobné politiky nyní čelí Maďaři. Bují schodek státního rozpočtu a nadměrný růst ohrožuje hospodářství také tím, že může odradit zahraniční firmy od investic do země. Výše mezd je totiž jedním z hlavním kritérií při jejich rozhodování, kde začít vyrábět.

Při růstu mezd se tak především jednodušší výroby, jako jsou nejrůznější montáže, vždy začínají přesouvat do levnějších regionů. Ve střední Evropě jde hlavně o Rumunsko, Bulharsko, ale i Slovensko.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.