Po Ústí nad Labem, které se nedávno definitivně připojilo mezi města, kde budou zastavovat vysokorychlostní vlaky, má nyní šanci na přivedení rychlostní železnice i severočeský Most. Přestože trasa rychlovlaků vedoucí z Kralup nad Vltavou přes Louny do Mostu v původní vládou schválené síti vysokorychlostních železnic nefigurovala, nyní se jí Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vážně zabývá.
„Tato varianta je součástí aktuálně zpracovávané studie proveditelnosti. Umožnila by zkrátit jízdní dobu z pražského hlavního nádraží do Mostu pod jednu hodinu a do Karlových Varů na hodinu a 45 minut,“ řekl MF DNES ředitel odboru strategie na SŽDC Radek Čech.
Tím by se jízdní doba vlaku, který do Mostu nyní jezdí přes Ústí nad Labem a Teplice, zkrátila na polovinu a bylo by to rychlejší než autobusem. Ten doposud po nedokončené dálnici D7 trasu do Mostu urazí za hodinu a 45 minut.
Přeprava na železnici
Rozhodl geologický průzkum
Úředníci nedávno ukončili projednávání první části studie proveditelnosti rychlodráhy mezi Prahou a Drážďany, která jako vhodnější trasu zvolila směr vedoucí přes Ústí nad Labem.
„Má to dva důvody. První je přepravní potenciál Ústí nad Labem a snaha Ústeckého kraje krajské město do sítě vysokorychlostních tras napojit. Druhým důvodem jsou výsledky geologického průzkumu,“ uvedl Čech. Z průzkumů prováděných odborníky z Česka i sousedního Saska vyplývá, že varianta vedení trasy po levém břehu Labe by byla mnohem technicky náročnější. Po konzultacích s ministerstvem dopravy proto správa železnic tuto trasu opustila.
Jakou rychlostí?
Ve druhé fázi ekonomického posouzení rychlodráhy do Drážďan musí resort dopravy kromě vybudování zmíněné mostecké odbočky rozhodnout rovněž o tom, jakou rychlostí budou vlaky na první české vysokorychlostní železniční trati projíždět. Zda bude stačit nejnižší navrhovaná rychlost 250 kilometrů v hodině, nebo půjde o plnohodnotnou vysokorychlostní trať s rychlostí do 350 kilometrů.
O něco pomaleji budou vlaky jezdit v přeshraničním tunelu pod Krušnými horami, kde se počítá v první fázi s rychlostí do 200 kilometrů u osobní dopravy a do 120 kilometrů u nákladních vlaků.
KVÍZ: Znáte šukafon nebo ranžír? Rozkryjte železniční slang šotoušů |
Kromě rychlovlaků projekt spojení do Drážďan předpokládá využití i pro konvenční vlaky. Ty by měly jet alespoň 160kilometrovou rychlostí, aby nezdržovaly rychlejší provoz. Plány na výstavbu vysokorychlostních tratí v každém případě významně zatíží státní rozpočet. Náklady na výstavbu základní sítě páteřních rychlodrah vyčíslil resort dopravy vloni v květnu na 650 miliard korun. Současný plán investic do roku 2030 počítá, že příprava rychlotratí jen v tomto období vyjde na 204 miliard korun.
Pokud má výstavba dopravních projektů postupovat tímto tempem, musí se podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici zvýšit roční přísun peněz po roce 2021 o 20 až 30 miliard.
