Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) už začala soutěžit tři zakázky na hledání firem, které pomohou zjistit, zda se vůbec stavba takových tratí vyplatí a kudy je případně vést. Mluví se o spojení Prahy s Libercem a první úseky rychlých spojení by mohly spojit Prahu a Benešov na brněnské trase a Prahu s Litoměřicemi na trase do Drážďan.
"Jde o zcela nové rychlé hlavní tratě, které výrazně zkrátí jízdní dobu, a především zvýší kapacitu v hlavních směrech, která je už teď často nedostatečná. Ve stavbách vysokorychlostních tratí Česko silně zaspalo," říká náměstek pro modernizaci Petr Šlegr.
Ten je dlouhodobě zastáncem rychlých tratí, na SŽDC přišel z Centra pro efektivní dopravu, které za výstavbu vysokorychlostních tratí lobbuje.
U zakázky na spojení s Libercem má projekční firma najít nejvhodnější řešení, kudy trasu vést. Dosud se mluvilo o několika možných vedeních: po současných železnicích přes Nymburk nebo Všetaty a následně u Turnova pak trať napřímit několika tunely do Liberce nebo vést trať po trase kopírující silnici z Prahy do Liberce.
Téměř deset milionů SŽDC vyčlenila na zakázky pro tratě do Benešova a Litoměřic. Má jít o zpracování územně-technické studie. "V krajských územních plánech dnes tyto tratě jsou, ale zatím jen přibližně, a proto je pro ně v mapách vyhrazen široký pás, který omezuje rozvoj některých obcí," vysvětlil generální ředitel SŽDC Jiří Kolář.
Studie má proto zpřesnit, kudy přesně by tratě vedly, aby nezabíraly v územních plánech pruh široký často i několik stovek metrů. Samotná trať je totiž obvykle široká asi patnáct metrů. Díky tomu budou podle Koláře tyto stavby snáze projednatelné.
Investice do vysokorychlostních tratí jsou malé
Česko investovalo do železnice a jejího zrychlení za posledních dvacet let stovky miliard, ale s nepříliš uspokojivým výsledkem. Stát dal přednost spíše modernizaci stávajících koridorů na maximálně stošedesátikilometrovou rychlost, ale i té mohou vlaky dosáhnout jen na některých částech hlavních úseků.
Řada zemí přitom postavila své tratě na podstatně vyšší rychlost a některé mezinárodní vlaky už dnes kvůli tomu Česko objíždějí. Jsou to například některé spoje Hamburk - Vídeň, kde je sice jízda přes Norimberk kilometricky delší, avšak časově rychlejší než přímou cestou přes Prahu.
Podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáše Čočka je to zatím relativně malý objem peněz, které na přípravu jdou. "Osobně jsem k tomu spíše pesimista, nemyslím si, že na takové stavby v dohledné době budeme mít," řekl Čoček. Podle něj je však vhodné, aby se například při rekonstrukcích vjezdů do železničních uzlů už počítalo s vyššími rychlostmi. Podle Šlegra je finanční náročnost těchto tratí srovnatelná s dálnicemi.
Ministerstvo dopravy zahrnulo vysokorychlostní tratě do širšího projektu s názvem Rychlá spojení. Podle mluvčího Martina Nováka by se mohly první úseky začít stavět v roce 2020. V první fázi by to měly být úseky z Plzně do Mnichova, z Prahy do Lovosic a z Brna do Přerova.
