Pokud někdo zaznamená dráždivou reakci na potraviny, bude na vině s největší pravděpodobností některé ze syntetických barviv, zejména těch dusíkatých (E 102 tartrazin, E 122 azorubin, E 123 amarant, E 127 erytrosin, E 151 briliantová čerň...).
Co je však horší, některé z nich se získávají z látek, které jsou podle Mezinárodního střediska pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci karcinogenní. V barvivech už by zbytky těchto toxických látek být neměly, nebo jen ve zcela nepatrných dávkách.
Pojďme se podívat na ty nejvíc problémové.
Košenila (E 120)
Jediné barvivo, které není vyrobeno synteticky a ani nepochází z rostlinných surovin; je živočišného původu. Však ho také vegetariáni odmítají a považují za nepřijatelné. Karmínovou barvu dávají potravinám sušené larvy červce nopálového, brouka žijícího na kaktusech opuncie ve Střední Americe a na Kanárských ostrovech.
Na rozdíl od jeho syntetického ekvivalentu - červeně košenilové barvy s označením Ponceau 4R (E 124) -může vyvolat těžké alergie. Znám je případ alergické reakce s anafylaktickým šokem po jahodovém jogurtu barveném karmínovou košenilou.
Tartrazin (E 102)
Toto žluté barvivo se vyskytuje v mnoha produktech, od žvýkaček přes všelijaké cukrovinky až po různé dezerty nebo limonády. Mimochodem, přidává se i do léků. Má špatnou pověst, dlouho se mu přisuzovaly alergické vlastnosti, ale nikdy se neprokázaly. Přesto se o něm ví, že může vyvolávat dráždivé reakce, například močových cest, dýchací potíže, zejména u astmatiků, a zažívací obtíže.
Například lidé nesnášející aspirin jsou citlivější na tartrazin. Potravinářský průmysl už dnes dokáže barviva lépe dávkovat. Výsledek: průměrná konzumace tartrazinu u dospělých představuje sotva pět procent přípustné denní dávky, u dětí, velkých konzumentů sladkostí a barevných sirupů, nepřesahuje 52 procent.
Amarant (E 123)
Dlouho bylo toto červené barvivo zakázáno na základě ruských studií, které prokázaly rakovinotvorné účinky na myších. Pak se však ukázalo, že toxicitu nezpůsobuje samotný produkt, ale nečistoty spojené se způsobem výroby. Výrobní postup se změnil a od té doby je barvivo opět povoleno, smí se však přidávat jen do dezertních vín a rybích jiker.
Erytrosin (E 127)
Toto červené barvivo je zakázané v USA a v Norsku. Obsahuje jód, jeho konzumaci by se tedy měli vyhnout lidé trpící zvýšenou činností štítné žlázy. Ostatně některé studie ukázaly, že by mohl být karcinogenní u krys. Předpisy přísně omezují použití jen na koktejlové třešně.
