Praha a Brno to dokonce dotáhly tak daleko, že se o nich mluví i ve světovém bestselleru italského novináře Roberta Saviana. Ten v knize s názvem Gomora podrobně popsal praktiky a strukturu neapolské Camorry, jedné z nejobávanějších mafiánských organizací na světě. A jeden z jejích členů, Pietro Liccardi, začal v Česku podnikat hned po revoluci.
"Po pádu berlínské zdi přesunul Pietro Liccardi své legální a ilegální investice do Prahy a do Brna. Česká republika se ocitla zcela v područí Secondigliánů, kteří i tady nastoupili z periferie, a sice k ovládnutí trhů v Německu. Pietro Liccardi se choval jako manažer a jemu podřízení podnikatelé mu říkali římský imperátor, protože vystupoval tak arogantně, jako by byl celý svět jen zázemím Secondigliana,“ popisuje Saviano.
Jihoitalské mafiánské bosse naštval novinář svojí knihou natolik, že dnes třicetiletý Saviano žije pod policejní ochranou na neznámém místě a Camorra mu v roce 2008 vyhrožovala, že se nedožije Vánoc.
Investice do textilních výroben v Česku tvořily onu "legální část“ podnikání Camorry. Na ni se nabaloval prodej falešných textilních výrobků a nakonec i násilí.
Mafie byla po celé zemi
Se zázemím v textilních závodech a síti obchodů Camorra rozšiřovala vliv v celé zemi na poli organizovaného zločinu. "Skladiště, jak svým textilním obchodům camorristé říkají, slouží především překupníkům ‚bílého zlata‘, tedy kokainu, a dalších drog. Tyto obchody otevřeli Secondigliánci i v Praze a v Brně,“ upřesnil Saviano v roce 2008 v rozhovoru pro Reflex.
Podle publikace Miroslava Nožiny Globální zločin v menších zemích – případ České republiky vytvořila Camorra postupně síť skladů, ubytování a restaurací v Praze, Brně, Olomouci, Zlíně, Znojmě, Ostravě, Českých Budějovicích a v dalších českých městech.
"Ve druhé vlně již Italové vstoupili přímo do kriminálního byznysu jako organizátoři obchodu s kradenými vozy a drogami,“ popisuje Nožina.
Liccardi, který v Česku Camorru etabloval, zde byl nakonec v roce 1999 zatčen. "Uchyloval se běžně k násilí a obžaloba ho vinila, že si v roce 1998 objednal bombový atentát v neapolské čtvrti Sanita,“ popisuje Saviano. Kmotr Liccardi byl nicméně pro nedostatek důkazů zproštěn viny a propuštěn na svobodu.