"Předlužená obec bude muset předložit ministerstvu financí ozdravný program. Když se ho nepodaří do určité doby naplnit, do obce přijde nucený správce," říká František Vavera, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu.
"Pokud i nucený správce konstatuje, že splacení obecních dluhů v rozumné době není možné, musí nastat insolvence," dodává.
U firem je to tak, že se buď v konkurzu rozprodá veškerý majetek a podnik skončí, anebo věřitelé souhlasí s reorganizací a předlužená firma dál funguje a postupně umořuje dluhy. Fyzická osoba může požádat soud o oddlužení, vyhlásit na sebe bankrot a splatit část dluhu. Po pěti letech živoření pak může začít znovu s čistým štítem. Když věřitelé nesouhlasí, musí splácet dluhy do konce života.
Stále v minusuObce, které mají tři roky vyšší než 25% podíl dluhů ke svému majetku Prameny 64,09 % Podhořany u Ronova* 49,21 % Nebanice 36,38 % Rybnice 33,65 % Chudenice 28,65 % Bublava 27,26 % Lukavec 27,00 % Pohled 26,81 % Újezdeček 25,66 % Pozn.: údaje k 31. 12. 2009. |
Obec však nemůže prostě zaniknout ani splácet dluhy "do konce života". Řešením insolvence by tak mohlo být sloučení s jinou obcí. "Větší celek má lepší stabilitu, byl by to ale průlom do Ústavy," naznačuje obtížnost takové změny Vavera. Druhou variantou je pak ztráta možnosti obce řídit své záležitosti. "Několik let by o financích v obci spolurozhodoval někdo další, třeba větší obec nebo kraj," dodává.
S tím souhlasí i Svaz měst a obcí, který zavedení "obecního bankrotu" vítá. "Volič by si měl uvědomit, koho volí, aby na to nedoplatil," říká výkonný šéf svazu Jaromír Jech. Většina věřitelů totiž zůstane neuspokojena a už dnes se stává, že ve volbách vyhraje bývalý starosta, který obec do potíží přivedl.
Někdy občané ani netuší, že obec má problémy s dluhy. S novou legislativou chce ministerstvo vnitra řešit také tvrdší postih vůči zastupitelům, pokud se dopustí nesprávného postupu.
Loni klesly obcím příjmy z daní o desetinu a polovinu z 6 244 obcí nějaké dluhy tíží. Ministerstvo financí zaznamenalo na konci loňského roku 44 předlužených obcí, což je o 18 obcí více než rok předtím. Jde zpravidla o sídla do tisícovky obyvatel.
Ne všechny vsi z aktuální "černé listiny" se přitom nacházejí v kritické situaci. Například Světce na Jindřichohradecku nebo Hlince na Plzeňsku si půjčily na překlenutí doby, než jim z EU přijdou předjednané dotace. "Půjčili jsme si skoro pět milionů na stavbu místní komunikace. Dotaci jsme mezitím dostali a dnes je půjčka splacená," říká Jaroslav Helebrant, starosta Hlinců.
V jiné situaci jsou například Prameny a Bublava, které se pustily do investičních projektů (stáčírna minerálních vod a akvapark), jež zkrachovaly. Obce Pohled a Nebanice zase musely vrátit dotace na stavbu školy, potažmo rodinných domků. Příliš velké sousto si vzaly obce Podhořany u Ronova či Dobrná na Děčínsku, které postavily obecní vodovody a nezvládly včas splácet úvěry.
Co takovým obcím dnes zbývá? Živoří. "Plníme splátkový kalendář a žijeme velmi skromně, nemáme žádné velké investiční plány," uvedla bývalá starostka Nebanic Jana Balko.
