Setkat se tak můžeme s "proslulým", výrazně kopřivovým aroma, s vůní jemně broskvovou či květinovou, s pachem střelného prachu i s aromatickým odstínem, pro nějž se i v odborné literatuře používá popis "kočičí moč na angreštovém listu".
Všechny tyto varianty mají přes veškeré odlišnosti jednoho společného jmenovatele - vždy jde o velmi svěží, jiskřivý a živý tón, díky němuž se sauvignon stal od počátku osmdesátých let minulého století jedním z nejvyhledávanějších vín na stolech labužníků a ve Spojených státech je dodnes vínem, které nese nálepku "cool" odrůdy.
Díky této popularitě se sauvignon rozšířil do mnohých vinařských zemí, kde se mu v teplejším podnebí nedaří zdaleka tak jako v místě, odkud zahájil své vítězné tažení světem. To leží v relativně chladnější oblasti přímo uprostřed Francie, odkud je to na východ už jenom kousek do Burgundska a na sever pouhá hodina a půl jízdy autem do Paříže.
Krajině nad řekou Loirou tu na osamělém kopci vévodí městečko Sancerre, které dalo královskému sauvignonu své jméno. Právě na svazích v Sancerre lze na malém prostoru najít pozoruhodně se střídající složení půdy, kde místy převažuje jíl, jinde vládne vápenec či křída, písek, břidlice nebo křemen. Mnozí ze zdejších vinařů tohoto fenoménu využívají a zpracovávají odděleně révu z různých částí zdánlivě homogenních parcel.
Na etiketách takových vín najdeme potom vedle jména Sancerre nápis, který o povaze půdy informuje. Zákazník tak získává vodítko a sám dostává do ruky důkaz o tom, jak zásadní vliv na aroma i chuť vína má geologické složení půdy. Vinice Sancerre obklopují i malou vesničku Chavignol. Odtud pochází slavný sýr "Crottin de Chavignol", v doslovném překladu koblížek ze Chavignolu. Termín koblížek je zde používán ve svém druhém, negastronomickém významu a souvisí s tvarem a barvou tohoto sýra. V mládí je sice bílá, ale s postupujícím věkem tmavne a černá.
Právě spojení vína ze Sancerre s tímto kozím sýrem je považováno za mimořádnou delikatesu.
A jak je to s těmi slavnými "kopřivami"? Ty v chuti a vůni Sancerre najdete jen výjimečně. Jsou totiž známkou nedostatečně zralých hroznů sauvignonu, a to bez ohledu na místo jejich původu.
Mnozí naši vinaři se stále budou bít za tuto "typickou" chuť s úporností milovníků tuzemského "rumu", na jehož náhražkovou chuť si během let nakonec také mnozí zvykli. Z omylu je však usvědčují některé vydařené moravské sauvignony, které sice nedosahují jemnosti a elegance Sancerre, ale mají svůj vlastní styl a půvab. Nicméně, proti gustu... A tak má-li někdo v oblibě kopřivovou chuť, proč ne.
Může si takový sauvignon schovat třeba k velikonoční nádivce.
