"Prvním důsledkem těchto sankcí by bylo zvýšení ceny ropy zhruba na 200 dolarů za barel," řekl ve venezuelské televizi náměstek íránského ministra zahraničních věcí Manúčehr Mohammadí.
Příčinou sporu mezi OSN a Íránem je uran. Írán usiluje o vybudování vlastních jaderných zařízení a plánuje domácí obohacování uranu, kterým je možné vyrobit materiál pro jaderné bomby.
OSN v pondělí v rezoluci Rady bezpečnosti vyzvala Teherán, aby do konce srpna přerušil obohacování uranu, jinak zváží uvalení ekonomických sankcí.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád rezoluci odmítl. Naopak prohlásil, že Teherán bude pokračovat ve svém jaderném programu. Venezuelský prezident Hugo Chávez je úzkým spojence Íránu a obě země jsou předními světovými vývozci ropy.
Napětí kolem Íránu v minulých měsících bylo jedním z faktorů, který zvyšoval ceny ropy na nové rekordy. Na dosavadní maximum 78,40 dolaru za barel se však ropa dostala minulý měsíc po zahájení konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh. Dnes ceny ropy klesaly a íránského vyjádření si zatím příliš nevšímaly.
Nynější ceny ropy jsou asi trojnásobné proti cenám z počátku tisíciletí především proto, že to umožňuje vysoká světová poptávka v kombinaci s napjatými dodávkami.
Analytici se domnívají, že další výraznější zvýšení by již poptávku začalo oslabovat a prudký růst, který předpovídá Teherán, by vedl ke globální recesi. Ta by nakonec cenu ropy stlačila zpět.
