Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sarkozy s Brownem tvrdě zdaní vysoké bonusy bankéřů

  4:03aktualizováno  4:03
Ještě minulý týden si nemohli přijít na jméno, ale včera už stáli bok po boku a na bruselském summitu nebylo větších přátel. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown se shodli, že bankéřům je třeba "přištřihnout" bonusy, zdanit by se podle nich měly také finanční transakce.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown na bruselském summitu EU. (11. prosince 2009) | foto: AP

Sarkozy před několika dny shodil Brity, když řekl, že při pohledu na krizi britský přístup "prohrál" a že nyní vítězně přichází nové "francouzské" metody dohledu nad finančními trhy.

Kandidát na eurokomisaře pro trh je totiž Francouz Michel Barnier. Zatímco Londýn, evropské finanční centrum, kterému hrozí vláda francouzského komisaře, skřípe zuby, britský premiér si v záchvatu politického pudu sebezáchovy v Bruselu s Francouzem pozoruhodně notoval.

Stále se propadající politické preference jeho strany se totiž dlouhodobě snaží zvrátit sázkou na souznění s veřejným míněním, které volá po "hlavách" nezodpovědných bankéřů. Právě v této oblasti našel britský premiér v Sarkozym zdatného spojence.

Britský návrh na jednorázovou padesátiprocentní daň té části bonusů, která překročí hranici 25 tisíc liber, tedy asi 713 tisíc korun, tak podpořila i Francie. Pro oba státníky jsou totiž nedávno zveřejněné výplaty horentních odměn pro šéfy bank, které zároveň v předešlých měsících křísil stát velkými peněžními injekcemi, trnem v oku.

Británii by zdanění bonusů mohlo vynést až 600 milionů eur, tedy asi 15,5 miliardy korun.

Vlažnější odezvy se britskému nápadu dostalo ze strany Německa. Angela Merkelová sice návrh označila za zajímavou myšlenku, ale nenaznačila, že by se podobné opatření zavedlo i v Německu. K návrhu se nepřipojí ani USA.

Český premiér se k regulaci bonusů vyjádřil střízlivě. "Nemáme s tím zásadní problém," řekl MF DNES Jan Fischer.

Také jeho vláda totiž vymýšlí, jak upravit pravidla při vyplácení manažerských odměn ve státem ovládaných firmách. Chce ustavit speciální komisi pro odměňování státních manažerů, které bude předsedat ministr financí Eduard Janota. Ten chce odměny vázat na období delší než jeden rok.

Pravidla, která by mohla platit za dva roky, mají zabránit, aby se manažeři snažili spekulativně jeden rok dělat vše pro to, aby měli výborné výsledky na úkor dalšího roku. Toho by mohli dosáhnout třeba prodejem části majetku a jeho zpětným pronájmem. "Roční prémie budou kráceny ve všech společnostech," uvedl Janota v rozhovoru pro MF DNES.

Unie tlačí na daně z transakcí

Další protikrizové opatření, které se včera v Bruselu vařilo, bylo možné zavedení "Tobinovy" daně. Ta nese jméno amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomiku Jamese Tobina. Ten v roce 1972 navrhl vybírat daně ze všech přeshraničních transakcí týkajících se obchodů s měnami.

Daň by se fakticky dotkla všech finančních transakcí. Politici v ní vidí způsob, jak z bank získat zpět peníze, které v průběhu krize vynaložili na jejich záchranu. Pro zavedení této daně je na rozdíl od zdanění bankéřů spolu s Británií a Francií i Německo.

Unie k zavedení této daně vyzvala i Mezinárodní měnový fond. Šance na realizaci "Tobina" jsou však i podle předkladatelů malé. Podle politiků může být tato daň uvedena v život jen v případě, že k ní přistoupí všechna finanční centra světa.

Ale třeba USA dávají dlouhodobě jasně najevo, že tímto směrem se vydat nehodlají. I ekonomové upozorňují na případy z historie, které se příliš neosvědčily.

Podobné opatření mělo do 90. let Švédsko. Ukázalo se však, že zavedení daně vedlo k citelnému propadu objemu obchodů na tamní burze, a proto ji raději zrušilo.

"Ani my tím nejsme nadšeni," uvedl k návrhu český premiér Jan Fischer.

Autoři: , ,


Nejčtenější

Putinův poradce připravil nejbohatší Rusy během dne o miliardy dolarů

Ilustrační snímek

Nejzámožnější Rusové ztratili v jednom jediném dni přes tři miliardy dolarů. Může za to návrh ekonomického poradce...

Uhýbejte vpravo. Pravidla pro průjezd sanitek se změní od října

Nový způsob řazení v jízdních pruzích při průjezdu policie, hasičů a záchranářů.

Řidiči v kolonách budou muset nově uvolnit vozům policie, hasičů a záchranářů prostor mezi levým a přiléhajícím jízdním...



Turecká krize se přelévá do Evropy, stahuje s sebou i českou korunu

Současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se prohlásil za vítěze...

Evropské akcie i euro zůstávají pod tlakem kvůli obavám z ekonomické krize v Turecku. Jednotná evropská měna během...

Konec nočních nákupů, hlásí Tesco. Obchody v Česku zkrátí otevírací dobu

Obchodní dům Tesco. Logo.

Desítky tuzemských supermarketů britského řetězce Tesco zkrátí od září svou otevírací dobu. Místo půlnoci budou obchody...

KOMENTÁŘ: Hrozí další krize? Už na ni může být zaděláno

Zaměstnanci Lehman Brothers

Současné dění na akciových trzích vyvolává vzpomínky na velké krize v letech 2000 a 2008. A je třeba si připomenout, že...

Další z rubriky

Od srpna už bez záchranného kruhu. Řecko dočerpá zahraniční pomoc

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...

Po osmi letech Řecko v srpnu dočerpá peníze ze záchranného programu a bude se muset postavit na vlastní nohy. Nejtěžší...

Evropa vrací úder Trumpovi. V pátek zavede 25% cla na některé zboží z USA

V roce 2038 nás čeká komplikovanější svět s chřadnoucími USA a těsnější EU

Evropská unie v pátek začne uplatňovat cla ve výši 25 procent na dovoz některého zboží ze Spojených států. Oznámila to...

Uvěznění na Rhodosu: 180 českých turistů se dostalo domů o den později

Dráha 26 letiště Rhodos pře přistáním

Stovky cestujících zůstaly uvězněny na letišti na řeckém ostrově Rhodos, kde v neděli zkolaboval odbavovací systém....

Najdete na iDNES.cz