Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown na bruselském summitu EU. (11. prosince 2009)

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown na bruselském summitu EU. (11. prosince 2009) | foto: AP

Sarkozy s Brownem tvrdě zdaní vysoké bonusy bankéřů

  • 81
Ještě minulý týden si nemohli přijít na jméno, ale včera už stáli bok po boku a na bruselském summitu nebylo větších přátel. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown se shodli, že bankéřům je třeba "přištřihnout" bonusy, zdanit by se podle nich měly také finanční transakce.

Sarkozy před několika dny shodil Brity, když řekl, že při pohledu na krizi britský přístup "prohrál" a že nyní vítězně přichází nové "francouzské" metody dohledu nad finančními trhy.

Kandidát na eurokomisaře pro trh je totiž Francouz Michel Barnier. Zatímco Londýn, evropské finanční centrum, kterému hrozí vláda francouzského komisaře, skřípe zuby, britský premiér si v záchvatu politického pudu sebezáchovy v Bruselu s Francouzem pozoruhodně notoval.

Stále se propadající politické preference jeho strany se totiž dlouhodobě snaží zvrátit sázkou na souznění s veřejným míněním, které volá po "hlavách" nezodpovědných bankéřů. Právě v této oblasti našel britský premiér v Sarkozym zdatného spojence.

Britský návrh na jednorázovou padesátiprocentní daň té části bonusů, která překročí hranici 25 tisíc liber, tedy asi 713 tisíc korun, tak podpořila i Francie. Pro oba státníky jsou totiž nedávno zveřejněné výplaty horentních odměn pro šéfy bank, které zároveň v předešlých měsících křísil stát velkými peněžními injekcemi, trnem v oku.

Británii by zdanění bonusů mohlo vynést až 600 milionů eur, tedy asi 15,5 miliardy korun.

Vlažnější odezvy se britskému nápadu dostalo ze strany Německa. Angela Merkelová sice návrh označila za zajímavou myšlenku, ale nenaznačila, že by se podobné opatření zavedlo i v Německu. K návrhu se nepřipojí ani USA.

Český premiér se k regulaci bonusů vyjádřil střízlivě. "Nemáme s tím zásadní problém," řekl MF DNES Jan Fischer.

Také jeho vláda totiž vymýšlí, jak upravit pravidla při vyplácení manažerských odměn ve státem ovládaných firmách. Chce ustavit speciální komisi pro odměňování státních manažerů, které bude předsedat ministr financí Eduard Janota. Ten chce odměny vázat na období delší než jeden rok.

Pravidla, která by mohla platit za dva roky, mají zabránit, aby se manažeři snažili spekulativně jeden rok dělat vše pro to, aby měli výborné výsledky na úkor dalšího roku. Toho by mohli dosáhnout třeba prodejem části majetku a jeho zpětným pronájmem. "Roční prémie budou kráceny ve všech společnostech," uvedl Janota v rozhovoru pro MF DNES.

Unie tlačí na daně z transakcí

Další protikrizové opatření, které se včera v Bruselu vařilo, bylo možné zavedení "Tobinovy" daně. Ta nese jméno amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomiku Jamese Tobina. Ten v roce 1972 navrhl vybírat daně ze všech přeshraničních transakcí týkajících se obchodů s měnami.

Daň by se fakticky dotkla všech finančních transakcí. Politici v ní vidí způsob, jak z bank získat zpět peníze, které v průběhu krize vynaložili na jejich záchranu. Pro zavedení této daně je na rozdíl od zdanění bankéřů spolu s Británií a Francií i Německo.

Unie k zavedení této daně vyzvala i Mezinárodní měnový fond. Šance na realizaci "Tobina" jsou však i podle předkladatelů malé. Podle politiků může být tato daň uvedena v život jen v případě, že k ní přistoupí všechna finanční centra světa.

Ale třeba USA dávají dlouhodobě jasně najevo, že tímto směrem se vydat nehodlají. I ekonomové upozorňují na případy z historie, které se příliš neosvědčily.

Podobné opatření mělo do 90. let Švédsko. Ukázalo se však, že zavedení daně vedlo k citelnému propadu objemu obchodů na tamní burze, a proto ji raději zrušilo.

"Ani my tím nejsme nadšeni," uvedl k návrhu český premiér Jan Fischer.

, ,