Citigroup, kdysi největší banka v USA, se potýká s tvrdými dopady finanční krize. Za poslední rok je ve ztrátě a od loňského prosince získala 75 miliard z prodejů aktiv a vlastnických podílů. Částka zahrnuje i 25miliardovou injekci od amerického ministerstva financí. Tento týden oznámila i připravované propuštění 52 tisíc lidí po celém světě.
Akcie banky se včera na Wall Street s počátkem obchodování propadly na třináctileté minimum 5,42 dolaru za kus. Od počátku roku jejich hodnota spadla o osmdesát procent.
Princ v prohlášení uvedl, že akcie kupuje, protože věří, že "jsou silně podhodnoceny". Třiapadesátiletý princ Valíd bin Talál, přezdívaný "Warren Buffett Blízkého východu", je už teď největším soukromým podílníkem Citigroup. Sám se označuje za dlouhodobého investora, a proto prý věří, že jeho krok umožní Citigroup "stát se dlouhodobým vítězem v oboru".
Krize obírá o peníze všechny miliardáře, arabské šejky nevyjímaje. Hodnota bin Találova Kingdom Holding Co. se od počátku roku smrskla o 63 procent a odepsala 13 miliard dolarů. A to je více, než zatím ztratila Buffettova Berkshire Hathaway.
Od amerického miliardáře se princ liší i způsobem, jakým utrácí peníze. Zatímco Buffett jezdil léta starým lincolnem, bin Találovi v garáži parkují vozy těch nejdražších značek. Buffet zaplatil 30 tisíc dolarů za svůj dům, kde žil 30 let. Princův rijádský palác ho přišel na sto milionů dolarů.
