Znám špičkového programátora, který se jednou za měsíc při zadávání náhodné sázky prostřednictvím automatu pokouší "silou vůle" ovlivnit onen nebohý stroj, aby mu přihrál výhru. Přijdeli vám, že jde o blázna, pak vás ujišťuji, že nikoliv. Je perfektní. Zdá se vám to divné? Nemyslím. Což se v zásadě chová jinak než miliony sázkařů? Což u nás neprosází téměř každý zaměstnanec 1000 korun ročně ? Nesmyslnou naději lidem ještě nikdy a nikdo nevymluvil. Je však, myslím, povinností těch, kdo trochu rozumí penězům - neustále se o to pokoušet. Nuže, pokud vám nevadí, že svými penězi pravidelně přispíváte jedné nejmenované organizaci na její pěkné sídlo, pak sázejte. Pokud vám nevadí, že svými penězi přispíváte na stavby a zařízení, které nikdy nebudete užívat, pak sázejte. Pokud vám nevadí, že svými penězi podporujete návyky státu a institucí na to, že z lidských slabůstek je docela slušný výdělek, pak sázejte. Já si jen dovolím připomenout, že oněch ročně prosázených 1000 korun korun se v průběhu deseti let při průměrném ročním výnosu deset procent promění na více než 17 500 korun. Vsadím se, že by se vám hodily.
- úterý 25. ledna 2000
