Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Sběren víček přibývá. Barevné uzávěry od PET lahví sbírá stále více lidí

  • 335
Sběr různobarevných uzávěrů baví Čechy čím dál víc. Láká je hlavně to, že shromažďováním barevných víček pomáhají potřebným. Ročně se v Česku nasbírají desítky tun PET uzávěrů. Tříděním víček lidé přispívají dětem i dospělým na nákladnou léčbu, rehabilitaci nebo zdravotnické pomůcky, které pojišťovna nehradí.

Rostoucí aktivitu takzvaných víčkařů potvrzuje i Petr Horký, majitel firmy Hottech, která víčka vykupuje. „V různých částech republiky jednáme o dalších sběrných místech. Reagujeme tak na poptávku lidí, kteří chtějí víčka sbírat, ale svozné místo je pro ně příliš daleko,“ říká.

Malá víčka, snadná recyklace

Plastový uzávěr, který nezřídka končí ve žlutých popelnicích, je nejkvalitnější částí pet lahve a dá se skvěle recyklovat. Použitá víčka jsou sice často znečištěná, což ovlivňuje výkupní cenu i další možnosti zpracování, výhodná je však jejich malá velikost. Menší plasty se totiž zpracovávají snadněji než větší umělohmotné kusy.

Ve sběrnách se víčka roztřídí a následně rozdrtí podle druhů materiálů. Z různých směsí se pak vyrábějí kompostéry, speciální druh dlaždic nebo vodovodní a plynovodní potrubí.

Významně se na sběru plastových uzávěrů podílejí domácnosti, častým poskytovatelem víček jsou také nejrůznější zájmové organizace. Dospělí organizují sbírání uzávěrů v práci, děti zase ve školách nebo školkách.

Společnosti specializované na výkup víček se často zabývají i jinými činnostmi, sběr uzávěrů proto označují za vedlejší, dobročinnou aktivitu.

„Sběr pro nás prodělečný není, ale taky na něm nic nevyděláme. Výkup víček bereme jednoznačně jako charitativní záležitost, jejímž cílem je nakontaktovat určitý okruh lidí, kteří se v budoucnu přidají k dalším projektům,“ říká Miroslav Gora, jednatel firmy EKO trade plus, která se zaměřuje na výkup víček.

Víčka pomáhají

Rodiče postižených dětí si výtěžek z plastových uzávěrů pochvalují. Víčkaření jim finančně vypomůže, získají tak příspěvek na nákladné rehabilitace nebo pomůcky, které pojišťovna nehradí. Nezřídka jim však vadí delší doba splatnosti i výkupní cena víček.

„Celkově jsme rádi, že se dají víčka sbírat. Je to šance získat pro syna peníze na rehabilitace, na které stát ani nadace peníze nedávají. Co mě přijde smutné, je fakt, že se na peníze od firem vykupující víčka šíleně dlouho čeká,“ píše na Facebooku víčkařka Petra Navarová. Společnosti zaměřené na výkup pet uzávěrů se obhajují zdlouhavou administrativou.

„Naše firma má seznam registrovaných nemocných a postižených dětí i třeba lidí se ZTP kartou, kteří potřebují pomoc. Když přijedou víčkaři na sběrnu, nahlásí, komu peníze za dovezená víčka poputují, a my jim je připíšeme na účet,“ dodává Horký.

Terčem kritiky je také výkupní cena uzávěrů. Za kilogram víček dostane sběrač kolem sedmi korun. „Tento model nastavuje trh, kdy zvýšení výkupní ceny brání režijní náklady a cena koncového produktu. Při nulovém výsledku už v současné době nejsme schopni nabídnout více,“ vysvětluje Gora.

Náročný svoz uzávěrů

Některé firmy upřednostňují, aby lidé nasbíraná víčka přivezli přímo do sběrného dvora. Nabídne jim pak za ně vyšší cenu. Lidé ze stejného regionu se tak často domlouvají na společném svozu do nejbližší pobočky. Jako kontaktní portál víčkařům pomáhají sociální sítě.

Pokud se to výkupci i sběračům uzávěrů vyplatí, můžou si lidé nechat pytle s uzávěry odvézt přímo z domova. Některé společnosti si na odvozu přímo zakládají. „Původci víček nás kontaktují a dle místa výskytu napříč celým Českem, Polskem a Slovenskem plánujeme flexibilně svozové trasy vždy tak, aby došlo k naplnění našeho svozového vozu. Vážení a nezbytná administrativa probíhá přímo u původce v režii našeho řidiče,“ dodává Gora.