Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fronty a miliardové výdaje. Pád Schengenu by pocítily hlavně malé země

  10:00aktualizováno  10:00
Co by se stalo, kdyby padl Schengen? Zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropy by nejvíc pocítily menší země včetně Česka. Kromě omezení volného pobytu a dlouhých front by důsledkem změny byly také vyšší výdaje za pohraniční stráže či větší byrokracie firem, jež přes hranice států běžně cestují. A pokud by se rozpadla i vízová politika, evropský turistický průmysl by přišel až o 20 miliard eur.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek)

Celní a pasová kontrola. Připravte si svoje doklady, prosím. To je výzva, kterou Češi přestali při cestách po kontinentu slýchat před 11 lety – tehdy se země stala součástí schengenského prostoru. Jenže s migrační krizí se namátkové kontroly při překročení některých hranic vrátily a šestice zemí s odkazem na bezpečnost, alespoň částečně, kontroluje dosud. 

Rozepře v německé koalici i neshody mezi některými vládami v poslední době navíc znovu přinesly otázku, zda zóně volného pohybu mezi šestadvaceti evropskými státy nezvoní umíráček úplně.

Návrat k plošným kontrolám by však neznamenal pouze to, co je na první pohled vidět, tedy omezení volného pohybu a opět dlouhé fronty před hraničními přechody. Konec schengenské dohody by vyvolal řadu dalších nákladů, které by zasáhly státní pokladny. Šlo by buď o přímé výdaje například v podobě miliard eur na udržování pohraniční stráže, ale zapomenout nelze ani na nepřímé náklady ve formě větší byrokratické zátěže firem kvůli přechodu hranic.

Zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropy by nejvíc pocítily menší země včetně...

Papírování by nejprve pocítili kamionoví přepravci, kteří přes hranice uvnitř Evropy ročně uskuteční přibližně 57 milionů cest, postupně by se však vyšší náklady projevily v celé ekonomice. Jde řádově o desítky miliard eur.

První analýzy, na kolik by znovuzavedení kontrol vyšlo, se objevily přede dvěma lety, kdy se o možnosti rozpadu Schengenu začalo poprvé vážněji mluvit.

Jen samotné delší čekaní před hraničním přechodem může podle studie Evropské komise evropské přepravce stát každý rok navíc 1,7 až 7,5 miliardy eur. V případě Česka by to činilo zhruba 200 milionů eur.

Náklady by zaplatili zákazníci

A prestižní německý institut IFO v roce 2016 spočítal, že kontroly na všech hranicích by snížily roční ekonomický výkon Evropské unie až o 66 miliard eur, to je zhruba 130 eur na hlavu. Jinými slovy, vypařilo by se až půl procentního bodu, tedy zhruba pětina současného ročního přírůstku unijní ekonomiky.Tyto náklady by přepravci zřejmě přenesli na výrobní firmy, kterým by podle modelu banky Morgen Stanley stouply transportní náklady o pět procent. Podle odhadu německé hospodářské komory by tamním průmyslovým podnikům stouply náklady zhruba o deset miliard eur.

Na druhou stranu – neexistuje analýza, která by ukázala ekonomický dopad další migrační vlny, kvůli které se o přivření hranic mluví.

Konec Schengenu by pocítily výrazněji menší země včetně Česka. Přesné statistiky, kolik kamionů a lidí denně překročí hranice, neexistují. Od prosince 2007, kdy plošné kontroly na českých hranicích padly, totiž provoz výrazně zhoustl. Jednodušší přístup ke společnému trhu pomohl k nárůstu českého vývozu o 74 procent, export patří k tahounům růstu a spolu s devizovými intervencemi přispěl k vyvedení Česka z recese v roce 2012. Do zemí Evropské unie směřuje zhruba 84 procent exportu.

Odstranění hranic navíc umožnilo Česku a dalším zemím více se začlenit do struktur evropské ekonomiky. Firmy mají své fabriky rozptýlené po celé Unii a otevřené hranice jim umožňují lépe plánovat výrobu, protože na dodávku součástek není nutné dlouho čekat, případně mít dostatečné zásoby ve skladech.

Volný trh a další svobody pohybu zboží, služeb a lidí existovaly ve „staré“ Unii i před vznikem Schengenu, dohoda uzavřená v roce 1985 poblíž stejnojmenné vesnice na jihovýchodě Lucemburska však tyto „svobody“ zjednodušila a vše urychlila.

Kvůli kontrolám by opustili zaměstnání

Denně například dojíždí za prací do jiné země 1,7 milionu pracovníků. Komise odhadla, že by kvůli čekání na kontrolu přišli o 1,3 až 5,2 miliardy eur. Řada lidí by kvůli delšímu času strávenému na cestě džob v jiné zemi vzdala. To by mohlo dál snížit ekonomickou sílu některých chudších regionů včetně českého pohraničí, odkud odjíždí do Bavorska či Saska desítky tisíc lidí.

Zavření hranic by podle studie Bertelsmannovy nadace znamenalo ztráty také pro turistický průmysl, odhadem ve výši 1,2 miliardy eur. Lidé by si kvůli kontrolám rozmysleli hlavně jednodenní výlety. A pokud by se s koncem Schengenu rozpadla i společná vízová politika, mohl by evropský turistický průmysl přijít ročně o deset až dvacet miliard eur.

Česko navíc díky své poloze ve středu Evropy platí za tranzitní zemi. Větší komplikace na hranicích by tedy mohly přinést také snížení provozu přes Česko, a tedy nižší výběr mýta za použití tuzemských komunikací. Kamiony na českých dálnicích a silnicích přitom zaplatí ročně přes deset miliard korun, na auta s cizí poznávací značkou připadá přibližně polovina této částky.

Jejich podíl se navíc dlouhodobě od zavedení poplatků za ujetý kilometr postupně zvedá. O tyto peníze by přišel státní rozpočet a kvůli tomu by ubyly peníze na opravy silnic.



Nejčtenější

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

KVÍZ: Maturita z piva. Vyzkoušejte se, jak znáte značky, hospody i pijany

Šikovný hospodský umí načepovat hladinku, šnyt i mlíko.

V předchozím pivním kvízu jsme vás zkoušeli hlavně z výroby piva, tentokrát to bude více ze života - co pijeme, jak to...

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Další z rubriky

PŘEHLED: Další cla postihnou kabelky i stroje. Spor může trvat 20 let

Ilustrační snímek

Obchodní válka mezi USA a Čínou se den ode dne týká více zboží, odvětví a podniků. Nově mezi ně patří k dovozci...

Airbnb splní pravidla Evropské unie do konce roku, říká Jourová

Eurokomisařka Věra Jourová v Rozstřelu (16. února 2018)

Internetová společnost Airbnb zprostředkující ubytování se zavázala, že do konce roku splní podmínky Evropské unie pro...

Ochraň dítě, dostaneš zaplaceno. V Jižní Koreji si lze pronajmout zlého strýčka

Ilustrační snímek

Šikana je v Jižní Koreji palčivý problém, se kterým si tamní školy a úřady mnohdy nevědí rady. Do věci se proto vložily...

Najdete na iDNES.cz