Od začátku roku se na běžném účtu platební bilance vytvořil deficit 34,1 miliardy korun.
Finanční účet skončil ve druhém čtvrtletí přebytkem 177,4 miliardy korun (asi 5,8 miliardy eur), především vlivem vysokých příjmů státu z privatizace.
"Drtivou část tohoto přílivu ale tvoří privatizace plynárenství za 4,1 miliardy eur, rozšíření podílu rakouské Este v České spořitelně (cca 0,3 miliardy eur) a jiné investice ve finančním sektoru. Na samotné investice do výstavby nových továren zbylo jen zhruba 300 milionů eur, což je méně než v minulých letech," upozorňuje Marek Fér z ČSOB.
Podle něj je zřejmým viníkem zpomalení světové ekonomiky. "Výrazná redukce přílivu produktivních přímých zahraničních investic je ovlivněna omezenou chutí nadnárodních korporací investovat do zahraničních výrob v době globální recese či stagnace," doplňuje Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.
Jak uvedla Česká národní banka, zlepšení obchodní bilance bylo částečně eliminováno poklesem aktiva v bilanci služeb a růstem schodku v bilanci výnosů.
"U bilance služeb letos nedošlo k pravidelnému zvýšení příjmů z turistiky, což potvrzuje celosvětové trendy v tomto odvětví," říká Marek Fér.
"Na běžném účtu byl zaregistrován již druhý kvartál prudkého zhoršení v bilanci výnosů, daného zřejmě půjčkami tuzemských poboček nadnárodních firem od svých mateřských společností," uvedl Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Fér dodává, že realizace zisků zahraničních investorů z jejich investic nabírá na síle a s jejím poklesem nelze příliš počítat. "Přispívá k tomu i současná celosvětově nízká investiční aktivita, která snižuje reinvestice," uzavírá analytik.
