Schröderovi se podařilo prosadit snížení daní, i když ne v takové míře, v jaké očekával.
Celkový pokles daňových příjmů je namísto předpokládaných 15,6 miliardy eur asi 7,8 miliardy, tedy zhruba polovina původního plánu.
S výsledkem jednání je spokojen jak kancléř Schröder, tak představitelé opozice, zejména CDU. Ti především se zasloužili o to, že reforma neprošla v navrhované podobě.
Jejich předsedkyně Angela Merkelová prohlásila, že reforma, jak se na ní Schröder s opozicí dohodili, umožňuje hospodářský růst a je v souladu s konzervativními principy stabilních veřejných financí.
Německý ministr hospodářství si od zkrácení daní slibuje oživení růstu ekonomiky mezi 0,2 a 0,6 procenty v příštím roce.
Jiného názoru jsou analytici, kteří počítali s většími daňovými úlevami.
"Zkrácení daní nebude mít na ekonomiku prakticky žádný dopad, nebereme-li v úvahu malý psychologický efekt," řekl Lothar Hessler, ekonom společnosti HSBS Trnikaus & Burkhardt.
Ekonomové vidí hlavní slabinu reformy ve faktu, že vláda hodlá nedostatek daňových příjmů nahradit úsporami. Celkový vliv na ekonomiku je pak v podstatě nulový.
O reformě definitivně rozhodne příští týden parlament.
