„Sdílené bydlení má vypadat úplně jinak, než čeho jsme dnes svědky. Ten člověk má v bytě bydlet, může ho poskytnout třeba kamarádovi z Vídně. Nechá ho tam přespat, dá mu snídani a ten kamarád mu to oplatí. V žádném případě to nemůže vypadat tak, že někdo má prázdný byt, pronajme si uklízečku, která mění ložní prádlo a předává klíče. Ale on v tom bytě nebydlí a pronajímá prázdný byt. To je v rozporu se zákony této země,“ uvedl Taraba.
Upozornil, že Praha už metodiku k řešení problému vydala. Jde o to, aby byla uplatněna v praxi. „Týká se to ale i dalších velkých měst. Nehledě na to, že to způsobuje daňové škody nebo škody v cestovním ruchu. Poškozuje to majitele domu jako celku. A samozřejmě spolunájemce, kteří platí za služby jiné peníze. Nehledě k tomu, že jsou často rušeni při nočním klidu,“ doplnil.
Jako příklad města, kde se situaci podařilo vyřešit, uvedl Berlín. Město vydalo vyhlášku, že klíčovou podmínkou sdíleného bydlení je to, aby majitel v bytě bydlel. „Dále také to, že to budou stavební úřady kontrolovat a budou spolupracovat s majiteli. A pokud zjistí chyby, tak nastanou daňové nebo trestně-právní postihy. To je jediná cesta,“ řekl Taraba.
Podle ředitelky datového výzkumu pro Airbnb Anity Rothové počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu. V mimopražských regionech se zvýšil o 108 procent. Ubytovali se zhruba u 11.000 hostitelů. Nejvíce návštěvníků přijelo z Německa a USA, průměrně zde přespali 3,3 noci. Mimo Prahu je největší zájem o jižní Moravu a Slezsko.
Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze už vyrovnala objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.
