"To, jak bude člověk schopen pracovat ve vyšším věku, záleží na mnoha faktorech. Obecně ale platí, že seznam profesí, na které už lidé ve vysokém věku nebudou stačit, je dlouhý," shodují se Jana Puhalová a Martin Chlupáč, kteří se specializují na trénování mozku pomocí počítačových her.
Které profese budou pro lidi ve vyšším věku představovat největší problém?
M.CH.: To je velmi individuální. Obecně ale půjde o práci náročnou na rychlost, pohotovost, přesnost, správnost rozhodnutí nebo orientaci. Nedovedu si například představit sedmdesátiletého pilota dopravního letadla nebo řidiče autobusu.
Může být někde vyšší věk naopak výhodou?
M.CH.: Ano, například v medicíně. To je jedna z mála profesí, kde je zkušenost důležitější než rychlost nebo pohotovost. Je zřejmé, že když půjdete na vážnou operaci, raději dáte přednost šedesátníkovi před šestadvacetiletým absolventem. Jednoduše proto, že ten starší toho odoperoval víc. Medicína je také shodou okolností jeden z mála oborů, kde jsou lidé nuceni se celý život vzdělávat.
Jana Puhalová a Martin Chlupáč ze společnosti Alpelephant
J.P.: Podobné je to s účetními, kteří se celý život průběžně vzdělávají a dokážou se perfektně soustředit na počítání. Na druhou stranu, i v těchto profesích je věk znát. I účetní je časem pomalejší. Sice počítá pořád správně, ale trvá mu to déle. Je to profese, kde chyba může stát miliony, takže řada firem si logicky rozmyslí, zda staršího člověka na takový post umístí.
M.CH.: A takhle se dostaneme k tomu, že seznam profesí, kde lidé nevydrží do vysokého věku podávat požadovaný výkon, je hodně dlouhý.
Co tedy takový řidič autobusu bude moci ve stáří dělat, když už na svou profesi nebude stačit?
M.CH.: To je právě to, že nic. Smysluplná pracovní místa pro věkovou kategorii padesát plus nevznikají. Jenže to si málokdo uvědomuje. Všichni si myslí, že důchodová reforma je otázka administrativně technická, něco se někam posune a lidi prostě budou pracovat déle. Že toho nebudou schopni v polovině profesí, je věc, která úředníka, obávám se, nezajímá. A že druhá polovina bude bez práce proto, že je nebude chtít nikdo zaměstnat, to taky nikdo neřeší. Může se tak velmi snadno stát, že posuneme věk odchodu do důchodu na 70 let a získáme statisícové armády státem dotovaných lidí.
Trénink mozku pomocí počítačePři takzvaném brain joggingu se využívají různá cvičení a techniky na zdokonalení konkrétních funkcí mozku, a to s využitím počítače. Lze tak trénovat například paměť, rychlost reakce nebo matematické myšlení. Podle odborníků mají hry vysoký efekt. Po několika hodinách cvičení člověk získává schopnosti, které jsou měřitelné i za několik let. |
Dnes už má ale problém najít práci i člověk, kterému je padesát.
M.CH.: Ano a je to bohužel problém naší společnosti, která je příliš zaměřena na mládí. Předsudky, že starý rovná se blbý, jsou hluboce zakořeněné. Je tady celá řada firem, které mají interní směrnici nezaměstnat nikoho, komu je víc než pětačtyřicet. Žádná z nich to samozřejmě nepřizná.
Co podle vás firmy přiměje, aby svůj pohled na starší generaci změnily?
M.CH.: Podle mého názoru se to nedá řešit jinak, než že se firmám bude platit za to, že budou staré lidi zaměstnávat. Že se jim například budou snižovat nějaké odvody.
J.P.: Další věc je, že si samy firmy musejí uvědomit, co jim staří lidé mohou přinést. Z mých zkušeností je nejlepší, když jsou pracovní týmy namíchané. Mladí mohou přinést dravost a nápady, naopak ti starší se zkušeností to vyhodnotí a jsou schopni říct, co může fungovat a co ne.
Co dál kromě zkušeností může starší člověk firmě přinést?
J.P.: To, co mladým často chybí, loajalitu. Firmy investují do mladých zaměstnanců v představě, že mají před sebou řadu let práce, a že se jim to tedy vyplatí. Jenže mladí lidé jim většinou za pár let odejdou za lepšími podmínkami. Naproti tomu starší člověk je za práci vděčný, a pokud bude schopen, zůstane u firmy klidně do konce života. Investovat do starších lidí je tedy z mého pohledu stejně efektivní, ne-li efektivnější. Je ale jen málo firem, které se takto starají o věkovou kategorii padesát plus.
Proč když se prodlužuje doba dožití, neprodlužuje se i výkonnost člověka?
M.CH.: Souvisí to s přirozeným stárnutím, které nejde oddálit ani zastavit. To, jak budou lidé schopni ve stáří pracovat, pak záleží na řadě faktorů - na fyzické kondici, na genetice a na tom, jak na sobě během života pracovali.
V jakém věku začne člověk ztrácet mentální schopnosti?
M.CH.: Slovo mentální obsahuje dvě roviny. Jedna znamená intelekt a vzdělání, druhá jsou kognitivní funkce - tedy například paměť nebo rychlost reakce. Obě spolu souvisejí jen velmi volně. Co se týče intelektu, pokud člověk nedostane nějakou formu demence, může být schopen pracovat třeba do sta, ale v případě kognitivních funkcí to neplatí. To je to, co člověka opouští mnohem dříve, někdy už mezi třicátým a čtyřicátým rokem života.
Mohu ztrátu těchto funkcí sama nějak zpomalit?
Ano. Je celkem zřejmé, že vzdělání a způsob, jak je mozek celý život namáhán, dost ovlivňuje to, jak člověk dopadne ve vyšším věku. Obvykle to znamená, že lidem, kteří mozek používají celý život hodně složitým způsobem, vydrží tato kondice déle.
Takže záleží na tom, jak svůj mozek trénuji?
M.CH.: Ano. Dobře je to vidět třeba u vědců či profesorů, kteří zůstávají aktivní často do velmi vysokého věku.
Jak trénovat bez počítačeMozek trénujeme pokaždé, když se něco učíme, ať už jde například o cizí jazyky nebo jakoukoliv jinou dovednost. Odborníci proto doporučují si život nijak nezjednodušovat, mozek namáhat a ukládat do něj stále nové informace. Nebo zkusit dělat zažité věci jiným způsobem. Zkuste si například vyčistit zuby druhou rukou, než jste zvyklí. |
Jak probíhá trénink mozku pomocí počítače?
J. P.: Jde o rychlost myšlení a porozumění informacím. Všechna cvičení jsou velmi uživatelsky a graficky příjemná a na první pohled vypadají většinou velmi jednoduše, ale bývají obtížná. Není možné se tato cvičení všechna naučit díky obrovské databázi možností, několika obtížností a variant pro každé cvičení. Například jedno ze cvičení na koncentraci vypadá tak, že se koncentrujete na obrazec, který opisují světlušky, a snažíte se jej rozeznat z nabídky čtyř možností. Musíte se tak soustředit na určitý bod, situaci, prostor, důležitá je samozřejmě i rychlost reakce.
M.CH.: Trénink mozku pomocí počítače existuje asi deset let a přivedl tuto oblast na úplně jinou úroveň. Ukázalo se, že člověk po několika hodinách tohoto tréninku získá schopnost, která je měřitelná třeba i za pět let. Na tom vlastně stojí celý tento rychle se rozvíjející obor. Díky tomu se blíží doba, kdy budeme schopni nějakou vlastní aktivitou ovlivnit svou vlastní výkonnost. A nejen ve smyslu, že se něco naučíme, ale že donutíme mozek fungovat jinak, než by fungoval bez tohoto cvičení.
Ne každý ale takové hry má. Existují nějaká obecná doporučení, jak mozek udržovat ve formě?
J.P.: Jak už jsme zmínili výše, velmi zjednodušeně je to určitě neustálé vzdělávání se v průběhu života a chuť se učit novým věcem, kdy zapojujeme mozek v nových situacích a ukládáme nové informace. Je to ale také aktivní život z hlediska pohybu, pestré stravy, dostatečně kvalitního spánku a pozitivního naladění. Existuje plno cvičení z hlediska paměťového tréninku, kde potřebujeme pouze tužku a papír. I to, že si nebudeme život tolik zjednodušovat dnešními vyvinutými technologiemi, nám do určité míry pomůže. Vše si v dnešní době píšeme a ukládáme upomínky na cokoliv. Co takhle mozek namáhat a zkusit si vše zapamatovat? I to, že věci, které děláme všichni automaticky, začneme dělat jiným způsobem, nám pomůže. Zkusme si třeba vyčistit zuby nebo otevírat dveře druhou rukou než obvykle. A takových jednoduchých pomůcek je nekonečně mnoho.
