Treichl uvažoval tak, že Češi a sousedé budou bohatnout, budou více chodit do banky a pomůžou Erste Bank růst. Sázka se vyplatila.
Treichl byl rychlejší než konkurence a dnes má na území mezi Aší a Černým mořem kolem patnácti milionů klientů. Česká spořitelna se loni postarala téměř o polovinu zisku celé skupiny.
Čekal jste to, když jste před šesti lety spořitelnu kupoval?
Ano, nijak mě to nepřekvapuje. Počítali jsme s tím, že zdejší trh poroste, a počítáme s tím i nadále. Češi budou dál bohatnout, budou si více půjčovat, budou si ukládat více úspor a budou dohánět západní Evropu. Ledaže by to zdejší politici nějak pokazili.
Jak pokazili?
Máte tu určité populistické tendence jak na levici, tak na pravici. Politici se zřejmě chovají podle toho, co chtějí lidé slyšet.
Čím to je, že mají populisté úspěch? Vždyť přece bohatneme, ne?
Různé politické systémy všude na světě dokola opakují stejnou chybu. Socialisté, konzervativci, pravičáci, levičáci, komunisti, nikdo nedokáže nic udělat s tím, že 15 až 20 procent lidí prosperitu nijak nepociťuje. Staří lidé nebo lidé hodně chudí necítí žádnou změnu, takže propadají populismu, jsou nesnášenliví vůči cizincům, bojí se Evropské unie a podobně. V Rakousku je to stejné. Málokterá země má z Unie takový prospěch, ale přitom málokde je Unie tak nepopulární.
Vaše podnikání je postavené na tom, že se Evropa bude sjednocovat, ale v západní Evropě to teď není úplně v módě. Nemrzí vás to?
Rumunsko by ještě mělo do Unie proniknout, stejně jako Chorvatsko (v Rumunsku Erste koupila největší banku, v Chorvatsku třetí největší, pozn. red.). Pak už to bude těžší a to je škoda. Nejen kvůli našemu byznysu, ale hlavně kvůli stabilitě na Balkáně. Bohužel se množí protekcionistické nálady jak v západní Evropě, tak v USA, protože náš svět se neumí úplně vypořádat s globalizací. To je tím, že růst bohatství se netýká všech.
Střed Evropy: po Německu největší trh
V jednom rozhovoru jste uvedl, že Erste se dostane na přední příčky mezi evropskými finančními domy. Co jste tím myslel?
Nic zvláštního. Podnikáme v zemích, kde je dohromady sedmdesát milionů lidí. To je víc než Francie nebo Británie či Španělsko s Portugalskem dohromady. Po Německu to je největší spojitý evropský trh, který navíc rychle roste. Jestliže už teď máme 15 milionů klientů, tedy přes dvacet procent, je to poměrně slušné postavení. Jednoho dne se tedy můžeme dostat do první desítky.
Co pak? Prodáte to?
Zbláznil jste se? Nikdy.
Jaké jsou vaše vize a plány s Českou spořitelnou?
Spořitelna si vede dobře, funguje mnohem úsporněji než dřív. Snad jen Komerční banka má bilanci nákladů a výnosů lepší, ale to je přirozené, protože my jsme více orientovaní na masový trh.
Konkurence zesílí, klienti a zaměstnanci si polepší
Jak si představujete, že bude spořitelna a její klient vypadat za dalších pět let?
Konkurence bude sílit, poplatky budou klesat a úrokové marže budou čím dál menší. Na druhou stranu celý trh poroste, takže po našich službách bude větší poptávka. Spořitelna poroste tak, jak poroste celý trh, takže výsledky mohou být ještě lepší než dnes.
Mnozí Češi, a to i zdejší politici, pojali kvůli poplatkům i vašim dobrým výsledkům podezření, že Česko vám dotuje nevýdělečné aktivity v Rakousku. Je to fér, když půlka zisku jde z Česka?
To je dost zjednodušené myšlení. V Rakousku máme osm set tisíc klientů a v Česku jich je pět milionů, je tedy logické, že výnosy v Česku jsou vyšší.
Kapitál se vám tu zhodnocuje o více než dvacet procent za rok. To je víc než v Rakousku...
Chcete mít banky jako v Rakousku, kde v bankovnictví nikdy pořádně nefungovalo soukromé vlastnictví? Rakouské banky fungovaly vždy tak, aby byli spokojení klienti, zaměstnanci, ale nikdo vám nedal kapitál a neřekl: Vydělej mi patnáct procent.
Právě proto jste přišli do Česka, ne?
Ano, výnos z kapitálu je tu velmi dobrý, i když časem nastane určitý pohyb. V podniku je vždy potřeba držet rovnováhu v trojúhelníku, kdy na jedné straně jsou zájmy klientů, na druhé straně zájmy zaměstnanců a na třetí zájmy vlastníků.
Jestliže v Rakousku vlastníci strádají, není to v Česku naopak? Jaká je rovnováha u nás?
Relativně dobrá. Ale klienti si díky konkurenci polepší a také zaměstnanci na tom budou lépe. Porovnají- li se náklady a výkon, pak si čeští zaměstnanci vedou velmi dobře, pracují více a lépe než v jiných zemích.
Okolo tisíce lidí jste v uplynulém roce propustili. S tím už je konec?
Ano, to už skončilo.
Když je střed Evropy tak spojitý region, mohli by Češi zastat nějakou práci, která se dělá ve skupině dvakrát? Dřív jste mluvili o tom, že některé takové služby lze sjednotit.
Na tom pracujeme, ale problém je, že se uvnitř skupiny musí při poskytování služeb přes hranice platit DPH, což je pochopitelně úplný nesmysl. Jestliže je DPH kolem dvaceti procent, úspora musí být ještě větší, aby se to vyplatilo.
Chystáte něco takového?
Chceme mít dvě počítačová centra pro celou skupinu, jedno hlavní a jedno záložní. Jedno z nich by mohlo být v Česku.
Takže nová pracovní místa?
Ano. Ale neděláme to, abychom využili nižších mezd. To by bylo v úplném rozporu s naší růstovou strategií, ve které, jak jsem říkal, spoléháme na růst bohatství ve střední Evropě. Nechceme teď stavět centrum na Slovensku, za pár let ho stěhovat do Rumunska a pak třeba do Tádžikistánu.
Předhoníte nás
Vážně si myslíte, že Češi jednou můžou v platech a životní úrovni dohonit Rakušany?
Ano, myslím, že můžete Rakousko i předhonit.
Dožijete se toho?
Myslím, že ano. Před čtyřiceti lety to tak bylo, může to tak být znovu. Rakousko je prima na cestovní ruch, ale byznys se vždy dělal tady.
