Ještě před čtyřiadvaceti hodinami bylo přitom v Senátu všechno jinak. "Tento zákon bezprostředně nesouvisí s řešením povodňových škod a není v souladu s nálezy Ústavního soudu," zdůvodnila podle ČTK senátorka Dagmar Lastovecká z ODS, proč nechce, aby senátoři neměli možnost podávat pozměňovací návrhy.
Připomněla, že Ústavní soud v minulosti vyhověl stížnostem soudců, které parlament zákonem připravil o takzvaný čtrnáctý plat.
Senátoři si odhlasovali, že na projednání návrhů budou mít standardní měsíční lhůtu. Bylo to zřejmě poprvé, kdy senátoři nevyhověli premiérovi v žádosti o zrychlené jednání.
Ústavní činitelé, soudci a státní zástupci měli podle návrhu poslanců přijít příští rok o jeden plat.
Druhá novela by omezila horní hranici pro výpočet a výplatu nemocenských dávek. Jejich plánovaná lednová valorizace by se odložila a příspěvky v nemoci by se tak měly zvednout jen lidem, jejichž plat nepřesáhne měsíčně 14 400 korun.
Oba návrhy prošly v pátek sněmovnou v rámci balíčku opatření, kterými měla vláda získat rychle peníze na obnovu země po srpnových povodních.
Zmrazením horní hranice pro výpočet nemocenské chce kabinet ušetřit 800 milionů korun na nápravu povodňových škod. Horní hranice pro výpočet nemocenských dávek měla od ledna podle zákona vzrůst ze 690 na 750 korun.
Mzdové třídy se nerozšíří
Senát naopak už ve středu schválil roční posun zavedení nové platové stupnice, která měla díky rozšíření 12 mzdových tříd na 16 upravit od ledna platy státním zaměstnancům. Na růst příjmů tak poputuje jen sedm miliard korun místo 10,5 miliardy. Státním zaměstnancům tak v příštím roce porostou platy o sedm procent místo o třináct.
Senátoři souhlasili také se zákonem, který zkracuje dobu, po kterou budou ústavní činitelé v nemoci pobírat plný plat, na jeden měsíc.
