ČEZ sám si může zvolit, zda prodá elektrárnu Počerady, Chvaletice, Tisovou spolu s Mělníkem 3 nebo Dětmarovice. "Touto dohodou definitivně končí šetření Evropské komise, které začalo prohlídkou kanceláří v roce 2009," uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž s tím, že odprodej uhelných elektráren patřil k její strategii.
Kromě elektrárny Počerady, jejíž výrobní kapacita dosahuje 1 000 megawattů, se jedná o zdroje o instalovaném výkonu 800 MW a právě zeštíhlení o 800 megawattů požadovala Komise v rámci narovnání.
Firmě hrozila pokuta v řádu desítek miliard Kč
Brusel totiž podle informací MF DNES dospěl po dvou a půl letech od razie v ČEZ k závěru, že polostátní firma konkurenci skutečně omezovala. Proto hodlala s ČEZ zahájit správní řízení, v němž hrozila pokuta ve výši až několika desítek miliard korun.
Po odprodání kapacity o výkonu 800 MW ale podle bruselských úředníků dojde k dostatečnému posílení konkurence na trhu tak, že není třeba v šetření pokračovat.
Kdo může koupit elektrárnyO Počerady a Chvaletice má zájem miliardář Pavel Tykač. V rozhovoru s MF DNES připustil, že cena za obě elektrárny včetně jejich emisních povolenek může dosáhnout až 20 miliard Kč. (více o Tykačových plánech čtěte zde) Elektrárnu Chvaletice by rád získal také holding EPH, za nímž stojí nejbohatší Čech Petr Kellner, finanční skupina J&T a jeho šéf Daniel Křetínský. Mezi EPH a Tykačovým Czech Coalem tak probíhá uhelná válka, která se kromě elektráren týká i cen uhlí. Elektrárenský výprodej však automaticky neznamená, že by některá z elektráren musela skončit jen v rukách Tykače či Kellnera. O elektrárnu Tisová by mohla mít zájem těžební společnost Sokolovská uhelná s Františkem Štěpánkem a Jaroslavem Rokosem v zádech, která do ní dodává hnědé uhlí. U Dětmarovic zase není vyloučen zájem těžařské NWR Zdeňka Bakaly. Tuto elektrárnu totiž pohání právě Bakalovo černé uhlí. |
ČEZ však informace o tom, že mu hrozila pokuta, potvrzovat nechce. Dohodu o vyrovnání vysvětluje jako běžnou praxi evropského soutěžního práva. Neznamená prý, že by energetické firmy musely porušit předpisy.
"Společnosti jako například RWE, E.ON, Gaz de France nebo ENI obvykle volí toto řešení, pokud závazky, které Komise akceptuje jako dostatečné, nejsou v rozporu s dlouhodobou strategií firmy, nevedou k poškození jejích ekonomických zájmů a při tom zabrání dalšímu nákladnému procesu, který by se mohl táhnout ještě roky," vysvětluje v tiskové zprávě ČEZ.
Omezování konkurence ze strany ČEZ se podle informací MF DNES týkalo hlavně záměru těžební firmy Czech Coal, která žádala státního správce přenosových sítí ČEPS o povolení k budoucímu připojení vlastní elektrárny.
Projekt výstavby nového uhelného zdroje za zhruba 60 miliard korun firma připravovala v minulých letech s německým E.ON. ČEZ si však na stejném místě rychle rezervoval připojení výkonu pro svoje plynové zdroje a Czech Coal tehdy povolení nedostal. Těžaři zřejmě také Evropské komisi poslali prvotní stížnost.
Loni Czech Coal rezervaci na připojení elektrárny nakonec získal, projekt však spí. Firma, za níž stojí miliardář Pavel Tykač, se snaží už dlouho koupit levněji staré elektrárny.
