Odprodej cukrárny či autodopravy spadající pod ministerstvo vnitra, zrušení Vojenského vlečkového úřadu, ale třeba i sloučení ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce. Tyto a další návrhy by mohly zlevnit státní správu a trvale ulevit státnímu rozpočtu. Stačí málo, politická vůle.
Před prázdninami dostala ministerstva úkol od místopředsedkyně vlády Karolíny Peake - do přiložených formulářů vyplňte, co u vás na ministerstvu děláte, kolik lidí to dělá a co z toho byste mohli zrušit a ulevit tak rozpočtu.
Dopadlo to podle očekávání. Výraznější úsporu přislíbila pouze dvě ministerstva, práce a obrany, dohromady za 1,45 miliardy korun. "Ostatní resorty uvedly kratší či obsáhlejší výčet úspor dosažených v předchozích letech a důvody, které brání uvedení úspor pro další období," stojí v závěrech, které má MF DNES k dispozici.
Oblíbeným úskokem úřadů byl návrh převést některé agendy na jiná ministerstva, čímž považovaly svůj úkol uspořit za splněný.
Vojenské vlečky - symbol úspor
Ministerstvo obrany projevilo vůli ušetřit za tři roky 400 milionů korun, mimo jiné prý zruší legendární Vojenský vlečkový úřad a zefektivní a zprůhlední proces nákupu vojenského a bezpečnostního materiálu. "Resort obrany je připraven sdílet kapacity vojenských škol s civilním sektorem," uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení.
To by ovšem na druhé straně znamenalo, že jiný resort by se svých vlastních škol musel vzdát, a takový návrh žádný z nich nepodal. Ministerstvo práce zase přislíbilo snížení výdajů na informační technologie o polovinu, ušetří údajně miliardu. Jenže původně vláda plánovala na optimalizaci státní správy ušetřit mnohem víc. Na projektu "mapování agend", který pracuje s registrem práva a povinností, pracuje dlouhodobě ministerstvo vnitra.
"Dle názoru ministerstva nebyl úkol (od K. Peake) založen dobře a stanovenou cestou není možné požadovaných úspor ve výši 11,9 miliardy Kč pro rok 2014 a ve výši 24,8 miliardy Kč pro rok 2015 dosáhnout," uvedl Břetislav Oliva z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Prázdninové turbošetření tak bylo pro ministerstva jen jakousi rozcvičkou. Úředníky však řádně vylekalo. "Jakmile vláda ohlásí restrukturalizaci veřejné správy, ohrožené organizace se okamžitě zakopají na předem připravených pozicích," varoval Michal Mejstřík, člen NERV v prezentaci, kterou si od jeho firmy EEIP Úřad vlády k tématu objednal.
Poradci dokázali najít úspory ze sloučení různých organizací s podobnou činností napříč ministerstvy ve výši čtyř miliard korun ročně a dalších pět miliard z jednorázového prodeje nepotřebného majetku státu.
"Teď je třeba, aby někdo ukázal, že je redukce myšlena vážně. Samy resorty by měly přijít s tím, že jim agenda nakynula do té míry, že ji nezvládají financovat," myslí si Mejstříkova kolegyně z EEIP Jana Chvalkovská. Premiér a ministr financí jsou nicméně přesvědčeni, že se o úspornější státní správu již zasloužili, od nástupu vlády v roce 2010 do roku 2014 je spočítali na 385 miliard korun. Jenže nejde o trvalé zlevnění státní správy, pouze o její dočasné uskromnění se. Škrtala se neobsazená místa, odměny, šetřilo se na provozu. Letos k šetření pomohly zmatky kolem nového zákona o veřejných zakázkách, jejichž vypisování se načas prakticky zastavilo.
