Řeka Jalu tvoří mezník mezi Čínskou lidovou republikou a KLDR. Na těchto hranicích, v čínské provincii Liao-ning, se nachází město Tan-tung. Po celá desetiletí bylo klíčovým obchodním bodem. Nyní však tamní obyvatele trápí krize, která je důsledkem uvalených sankcí, napsal server CNN.
„Na začátku jsem dovážel uhlí ze Severní Koreje. Ale Čína minulý rok zakázala dovoz uhlí,“ řekl obchodník Liao z Tan-tungu, který si nepřál zveřejnit celé své jméno. Začátkem září loňského roku totiž Čína oznámila, že ukončila uhelný obchod se Severní Koreou v reakci na schválené sankce.
Restrikce vůči KLDR se v prosinci ještě zpřísnily. Rada bezpečnosti OSN zakázala například dovoz průmyslových zařízení, strojů, dopravních prostředků, průmyslových kovů nebo skoro 90 procent rafinovaných ropných produktů (psali jsme zde).
Tlak USA
Čínská hlava státu Si Ťin-pching čelí silnému tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je zneklidněný rychlým vývojem severokorejského programu jaderných zbraní. Podle některých odborníků je totiž Čína jedinou zemí, která může pekelného severokorejského vůdce Kim Čong-una svlažit.
Avšak každé takové omezení pociťují obyvatelé pohraničního Tan-tungu. Ekonomika města od roku 2016 stále zpomaluje.
Obchodníkovi Liaovi se nepodařilo uchytit ani v jiných odvětvích. „Mořská potrava, zemědělské produkty, minerální výrobky... v podstatě byly všechny dovozy zakázány,“ dodal. A není jediný, který se strachuje o svou budoucnost. Další obyvatelka města, která obchoduje se Severní Koreou už více jak deset let, prohlásila, že musí předčasně odejít do důchodu a pravděpodobně bude muset propustit své zaměstnance.
„Obchod se severem byl pilířem ekonomiky města Tan-tong. Na každého obyvatele v sousedství mají zavedené sankce dopad,“ řekl pro server Channel NewsAsia Lu Chao ředitel institutu hraničních studií na Liaoning Academy of Social Sciences.
Opuštěné budovy
Ještě donedávna byla rušná ulice nazývaná Koryo Street plná severokorejských kupců, kteří se v místech chtěli usadit a začít obchodovat. Ti však postupně mizí, nemají co na práci. „Tráví téměř celý den v restauraci. Hrají karty, jedí a pijí. Není tu moc co jiného dělat,“ řekl jeden z obyvatel města.
Čínská třípatrová továrna na šití oděvů, která ještě v létě profitovala, je teď víceméně prázdná. Podobně opuštěné jsou i restaurace, byty a všelijaké obchody. A obyvatelé, kteří do Tan-tungu přišli s pocitem, že se uchytí v místě kvetoucího obchodu, pomalu ztrácí naději. Ještě v roce 2016 přitom město dostavilo čtyřproudový dálniční most spojující obě země. Ten však od té doby čeká na uvedení do provozu (o dokončení výstavby jsme psali zde).
Čína je dominantním obchodním partnerem Severní Koreje. Již delší dobu však čelí kritice, že nedodržuje některé sankce, ke kterým se zavázala. Na konci prosince upozornil jihokorejský list Čoson ilbo, že od října bylo zachyceno 30 čínských tankerů, jak dodávají rafinované ropné produkty lodím KLDR (psali jsme zde).
Obavy z porážky
Podle čínského průzkumu obchod se zbožím mezi oběma zeměmi poklesl v prosinci minulého roku o více než 50 procent. Zda jsou však uvedené údaje důvěryhodné, není podle CNN zcela jisté.
Kima může přes prsty klepnout jen Čína. Ta si však „svého ďábla“ hýčká |
Pádu severokorejského režimu se totiž Čína podle některých odborníků obává. KLDR tvoří pro Peking potřebný nárazník oddělující Čínu od Jižní Koreje, která je blízkým spojencem USA. V takové situaci by totiž Spojené státy americké, Japonsko či Jižní Korea získaly volné pole působnosti v regionu. Kolaps by navíc znamenal i vysoký příliv uprchlíků, na které se Čína již teď připravuje výstavbou několika uprchlických táborů (psali jsme zde).
Čína však není jedinou podezřívanou zemí, která i přes stanovené sankce s KLDR obchoduje. Ve čtvrtek informovala agentura Reuters o tom, že Severní Korea i přes zákaz exportu uhlí pašovala 17 tisíc tun přes ruské přístavy (psali jsme zde). Svůj jaderný program, kvůli kterému jsou restrikce na zemi uvaleny, však vůdce Kim Čong-un zastavit nehodlá. Ministerstvo zahraničí KLDR vnímá sankce jako agresivní narušení suverenity země a státy, které v prosinci pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN hlasovaly, podle něj za všechny důsledky zaplatí.