„Jsem zastáncem změny vzhledu dálničních známek. Je potřeba, aby se známky více od sebe lišily a změnila se i barevnost,“ říká pověřený šéf Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. Jedním z důvodů jsou i nedávno odhalené padělané dálniční známky (více o nich najdete zde).
Ve speciální komisi, která zasedne poprvé tento týden, jsou zástupci SFDI, Ministerstva dopravy, Celní správy, Policie ČR a Státní tiskárny cenin. Podle Hořelicy se nyní na první pohled tolik neliší například kupony podle délky platnosti, což ztěžuje práci zejména celníkům, kteří dalekohledem kontrolují, zda auta na placených silnicích známky mají.
Stát po dlouhé době letos odhalil falzifikáty dálničních známek, policie po pachatelích zatím pátrá. „Zatím to vypadá, že jde o falzifikáty vyrobené u jednoho zdroje,“ dodal Hořelica. I kvůli padělkům chce stát posílit bezpečnostní prvky na známkách. Naposledy se objevily padělky dálničních známek v roce 2009.
Od ledna měl fungovat elektronický výběr
Kvůli dálničním známkám musí změnit Ministerstvo dopravy i zákon o pozemních komunikacích. Podle stávající úpravy měl od 1. ledna začít platit elektronický výběr poplatku za použití dálnic pro osobní auta. Proto je ve schvalovacím procesu novela, která toto změní. Budoucí způsob výběru časového poplatku bude posuzován v souvislosti s fungováním mýtného systému po 1. lednu 2017.
SFDI si už loni nechal zpracovat analýzu, která řeší, jaký systém výběru peněz za použití placených úseků by byl od osobních aut nejvhodnější. Jako nejlevnější varianta vyšel maďarský model, kdy řidič zaplatí roční poplatek a nahlásí registrační značku. Kamery na kontrolních stanovištích pak zjišťují, zda má auto roční známku skutečně zaplacenou.
Stát má z dálničních známek čím dál víc peněz, aniž by je musel zdražovat. Ročně utrží z jejich prodejů přes čtyři miliardy korun. Od listopadu do ledna, kdy jsou prodeje známek nejsilnější, utržil stát o 5,79 procenta více.
Celníci načapali více řidičů bez známek
Peníze z dálničních známek jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, který je používá na financování zejména Ředitelství silnic a dálnic. I přes rostoucí prodeje dálničních známek však zároveň přibývá případů, kdy celníci odhalí na zpoplatněných silnicích auta bez známky. Loni počet přistižených řidičů stoupl o více než pět procent. „Více jsme se zaměřili na kontroly,“ vysvětluje nárůst tisková mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.
Výrazně navíc stoupla průměrná výše pokuty za takový přestupek. Ještě v roce 2013 dostali řidiči v průměru 799 korun za každou jízdu bez dálniční známky, loni to bylo už 953 korun. Maximální částka je deset tisíc korun. Podle Kaňkové výše pokuty závisí například na tom, zda řidič jede bez známky opakovaně, nebo poprvé.
