„Přestože od září ruský plyn neteče a přestože mluvíme o nejchladnější druhé polovině září, se nám bez ruského plynu v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce i plnit zásobníky. Během září se podařilo do zásobníku natlačit cca 150 milionu kubíků,“ řekl Síkela.
Pomohl tomu i fakt, že se v Česku po očištění o vliv počasí podařilo v září meziročně snížit spotřebu plynu o 28 procent. Za prvních osm měsíců pak snížení spotřeby dosáhlo osmnácti procent.
Podle Síkely nyní proudí do Česka hlavně potrubní plyn z Norska a zkapalněný plyn z Belgie a Nizozemska. Nizozemský plovoucí terminál na LNG by měl pokrýt zhruba třetinu národní spotřeby, může to ale být i více.
„V případě snížení spotřeby plynu o pětinu, což je teď poměrně reálné, by dodávky z terminálu pokryly 40 procent české spotřeby,“ vyčíslil ministr.
Po prvních dodávkách LNG v září, se u terminálu v Eeemshavenu počítá v měsíci říjnu s dalšími dvěma loděmi, v listopadu se třemi. „A takto by se jejich počty měly střídat měsíc, co měsíc,“ upřesnil.
Každá loď přiveze zhruba 100 milionů kubíků plynu, tedy zhruba jedno procento české spotřeby.
Ministr ocenil i přístup Pražské energetiky, která nabídne klientům slevy za energetické úspory. „Za to chci poděkovat, je to krok správným směrem, který je v zájmu celé společnosti,“ dodal.
Zisk energetiků chce vláda zdanit až 60 procenty, aby získala 100 miliard |
Rozhodnutí evropských ministrů energetiky z minulého týdne dává podle Síkely možnost rozšířit pomoc malým a středním firmám. Ve hře je tak nově i možnost, že by se na ně mohlo vztáhnout zastropování cen plynu i případě, kdy by překročili hranici stanovenou pro maloodběr, tedy 630 MWh.
Zde však podle Síkely není jasné, zda by se případný cenový strop vztahoval na celou spotřebu či jen její část. To vše bude vláda teprve řešit, ať už u plynu, nebo i u elektřiny, kde se naopak dosud pro firmy počítalo se stropem jen pro osmdesát procent spotřeby. Nově by to podle evropských pravidel mohlo být i 100 procent.
„Dostali jsme mandát neomezovat strop u cen elektřiny pro malé a střední firmy na 80 procent spotřeby a budeme tuto diskutovat možnost diskutovat. Ale počkejme na rozhodnutí vlády, protože ta spotřeba energií může hrát roli v závazku snížit spotřebu ve špičce o pět procent,“ dodal ministr.
Upřesnil také, že vzhledem k rozsahu pomoci pro domácnosti prostřednictvím cenového stropu na elektřinu i plyn doporučí zrušit plošné vyplácení tzv. úsporného tarifu pro příští rok. „Navrhnu vládě, abychom úsporný tarif v plošné podobě nevypláceli, ale abychom ho v případě potřeby použili jako adresnou pomoc pro domácnosti, pro které zastropování cen nebude stačit,“ řekl Síkela.
