Šílené mohou brzy být i ceny kůže

Nemoc šílených krav hýbe nejen potravinářským trhem, ale zasáhla i zpracovatele kůží. Ačkoli v České republice se tato choroba u dobytka zatím neprokázala, trh už zaznamenal pokles poptávky po hovězím mase. S tím souvisí i nižší produkce hovězí kůže, jejíž cena roste prakticky každý den. Je zřejmě pouze otázkou času, kdy se "šílená hysterie" promítne i do cen kožených oděvů a doplňků.

Celý problém začíná už na jatkách. Ty produkují stále méně hovězí kůže, protože poptávka po hovězím mase se snižuje úměrně tomu, jak se hrozba BSE přibližuje k českým hranicím. Jatka samozřejmě usilují alespoň o minimální zisk z prodeje kůží a jejich cenu se snaží tlačit nahoru.

Proti nim stojí koželužny, jejichž požadavek je z pochopitelných důvodů opačný - získat co nejkvalitnější a nepoškozenou kůži s co nejmenšími náklady.

"Poslední cena za kilogram kůže, kterou platil zpracovatel, se pohybovala okolo šedesáti korun," říká dodavatel kůži pro koželužny Oldřich Novotný. Myslí si , že hysterie vyvolaná nemocí šílených krav je neoddůvodněná a zbytečně napíná situaci na trhu.

Jiný názor na cenu kůže i příčiny její výše má Zdeněk Jech z otrokovické koželužny. "Za kilo platíme kolem 80 korun, záleží na kvalitě, hovězina se dá pořídit i za 73 korun," tvrdí Jech. Není to prý tak dávno, co kilogram kůže na boty stál čtyřicet korun.

Podle něj největším problémem je, že vláda podporuje vývozy kůží z jatek do zahraničí, místo aby podporovala domácí zpracovatele. Jech tvrdí, že většina jatek je napojena na překupnické sítě, které kůži raději vyvezou přímo k zahraničním výrobcům a ti si ji zpracují na vlastní náklady a podle vlastních parametrů.

"Tvrdí se, že české koželužny nepracují kvalitně, ale není to pravda," zlobí se Jech. "Kdyby se snížila ceny surovin, mohli bychom přitlačit na kvalitu zpracování, která už teď není nejhorší."

Stoupající trend potvrdil i Pavel Janásek, který je nakupuje pro obuvnickou firmu Baťa. "Cena kůže je den ode dne vyšší a časem se určitě promítne i do hodnoty finálních výrobků. Zatím se těžko říká, kdy to bude. Za poslední rok se zvýšila o třicet procent, což je hodně."

Výrobci nemohou cenu obuvi a oblečení z kůže zvýšit o příliš velkou částku jednorázově. Existuje také strop, nad který už ceny neporostou, protože by zboží nikdo nekupoval.

"Ceny hovězí kůže se nás tolik netýkají," konstatuje Tomáš Hrabánek z firmy RZ Bohemia Dobříš, která vyrábí rukavice. Na jedné straně trh ovlivňuje hysterie, ale faktem je i to, že kůže přichází do módy, tvrdí Hrabánek.

Proto stoupá i hodnota ostatních kůží, ke kterým hlavně výrobci oděvů přecházejí. Cena se v některých případech zvedla za poslední dobu i o polovinu.

Nejvýhodnější krávy jsou v Indii?
V poslední fázi putování kůže k zákazníků se ukazuje, že mnoho obchodníků působích na tuzemském trhu vůbec nepočítá s domácí produkcí. Vysvětlení je jednoduché: české výrobky jsou podle nich příliš drahé a jejich kvalita je přitom průměrná.

"Výrobky nakupujeme pouze na zahraničním trhu, hlavně v Německu. Často pocházejí z Indie. Vyplatí se převézt je přes půl světa, protože jsou stejně kvalitní a levnější než české," říká obchodní zástupce firmy Quido Bergmann, která prodává koženou galanterii. Rozdíl je hlavně v ceně práce.

Z Indie dováží své výrobky i distributor reklamních a upomínkových luxusních předmětů, firma Bess. "Naše tuzemské výrobce vůbec neoslovujeme. U zahraničního zboží zatím nevidím důvod ke zdražování," říká obchodní zástupce Aleš Rajtr.

"Snažíme se podporovat české výrobce, pokud jsou schopni dodat odpovídající zboží, tak ho koupíme," tvrdí Janásek. Jejich záporem je ale to, že podle něj nepodporují módní trendy. V kvalitě problém nevidí, označil ji za dobrý standard. "Opravdu kvalitní materiály se seženou jen v Evropě a nenahradí je indická kůže," myslí si Janásek.


Témata: Baťa, Indie, Německo, nemoc, Zisk