Fakta zajímají málo lidí, jen přebírají postoje jiných, říká Šimon Pánek

  12:05
Nezisková organizace Člověk v tísni, již vede Šimon Pánek, loni získala na svou činnost rekordních 1,8 miliardy korun. Převážně ze zahraničí. Mnoho lidí však neziskovky v poslední době kritizuje. „Dílem za kritikou vidím alibi lidí, kteří přispívat nechtějí,“ říká Šimon Pánek, spoluzakladatel ČvT. Češi jsou podle něj z pohledu dárcovství nejsolidárnějším národem ve střední Evropě, ale v porovnání se Západem zatím zaostávají.

Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. | foto:  František Vlček, MAFRA

Loni poslali Češi největší české, ale i středoevropské neziskové organizaci Člověk v tísni (ČvT) 135 milionů korun. Víc to bylo jen v letech, kdy se pořádaly sbírky na velké humanitární katastrofy ve světě. Objem vybraných peněz roste i přesto, že atmosféra v české společnosti není nekriticky nakloněná neziskovému sektoru. Část české veřejnosti v poslední době odsuzuje aktivitu neziskovek v migrační krizi, podezírá je z manipulace veřejnosti či z odklánění peněz. Český prezident Miloš Zeman pak dokonce nazval neziskové organizace pijavicemi na státním rozpočtu.

Byli podle vás Češi loni štědřejší dárci než v roce předchozím? V roce 2015 jste od nich vybrali 125 milionů korun.
Od jednotlivců a firem jsme loni získali 135 milionů korun, přibližně polovinu z toho v pravidelných dlouhodobých příspěvcích. Ochota Čechů a Češek solidarizovat ve chvílích krizí, jako jsou válka, zemětřesení, tsunami, je už od začátku 90. let silná, srovnatelná se schopností pomoct, jaká je v západní Evropě. Lidé v České republice jsou schopni shromáždit obrovské sumy, naposledy jsme takto vybírali na jaře 2015 na Nepál a sešlo se přes 30 milionů korun. Na pomoc po povodních v roce 2002 téměř 300 milionů korun. Peníze od dárců nám pomáhají, když potřebujeme rychlé finance. Než získáte peníze od Evropské komise nebo od OSN, trvá to měsíce i déle.

Šimon Pánek (49)

Bývalý studentský vůdce z listopadu ’89 a spoluzakladatel i ředitel Člověka v tísni.

Kořeny této české humanitární, rozvojové, vzdělávací a lidskoprávní organizace sahají do roku 1992 (tehdy vznikla jako Nadace Lidových novin).

Dnes tato neziskovka působí ve více než 25 zemích – od Česka po Kambodžu a Etiopii. Loni měla obrat 1,8 miliardy korun a zaměstnávala 1 500 lidí.

Proč Češi tak rádi přispívají na katastrofy?
Důvodů je několik – Češi hodně cestují a mají zájem o svět. Velkou roli sehrály české nevládní organizace – Charita, Adra, Člověk v tísni, které byly schopné pracovat přímo na místě po zemětřesení v Pákistánu, po tsunami v Thajsku a na Srí Lance, ve válkách na Balkáně a jinde. Přesvědčily českou veřejnost, že jsou schopné dopravit pomoc na místo a efektivně ji předat. Je důležité, když se rozhodujete, zda darovat, jestli věříte, že to někde pomůže. Velkou roli sehrál i Václav Havel. Razil postoj, že se svobodou přichází také odpovědnost a že když jsme se zbavili komunismu a jsme na tom vlastně dobře, měli bychom část toho vrátit tam, kde jsou na tom hůř.

Impulzivní dárcovství založené na emocích nám jde. Jak jsme na tom s pravidelným darováním peněz?
V dlouhodobém dárcovství, na základě racionálního rozhodnutí, pořád zaostáváme za západní Evropou, kde přispívá třetina až polovina obyvatel. U nás je to, podle toho, co víme, maximálně pět procent obyvatel. Ale zlepšuje se to. Věnovat 200 až 300 korun měsíčně pro střední třídu nehraje ekonomickou roli, je to spíš otázka rozhodnutí.

Dary od veřejnosti v roce 2015 tvořily ovšem jen 8,5 procenta rozpočtu ČvT. Není to málo?
Vybrat přes sto milionů v Česku je na neziskovku docela dost financí. Je to pro nás důležité, znamená to 40 až 50 tisíc lidí, kteří nám něco přispějí. Je to víc, než má leckterá politická strana členů, navíc to jsou – politicky řečeno – platící podporovatelé. Je to mandát od veřejnosti a taky závazek.

Když se podíváme na hlavní zdroje financování ČvT, největší díl vašeho rozpočtu pochází ze zahraničních zdrojů – v roce 2015 to bylo 454 milionů korun ze zahraničních státních rozpočtů, z agentur OSN 200 milionů, 347 milionů přímo z Evropské komise a evropských „ministerstev“. Dalších 50 milionů z evropských dotací získáváte přes české operační programy. Získat stamiliony, to chce velké nasazení – jak se k penězům dostáváte?
Státy a Evropská unie vypisují výběrová řízení a o peníze se soutěží skrze připravené projekty. Týkají se například sociální práce v Karlovarském kraji nebo vzdělávání na středních školách, rozvoje zemědělství v Etiopii, potravinové pomoci na východní Ukrajině a podobně. Jsme velmi decentralizovaná organizace, projekty do soutěží připravují odborníci z jednotlivých našich sekcí. Největší je Humanitární a rozvojová sekce – peníze v tomto případě z devadesáti procent získáváme a utrácíme v cizině. Máme i fundraisingové oddělení, ale to se zabývá získáváním peněz ze soukromých zdrojů.

Celkově se podle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace rozdělilo v roce 2014 mezi neziskovky 9,3 miliardy korun (ČvT získal po Fotbalové asociaci ČR a České unii sportu největší částku – 145 milionů, pozn. red). Prezident Miloš Zeman v této souvislosti prohlásil, že neziskovky pokládá za pijavice na státním rozpočtu a měly by si aspoň polovinu peněz vydělat samy. Proč je podle vás správné, že ze státního rozpočtu jde část peněz neziskovkám, které je utratí podle svého?
Představa, že se bez kontroly utrácejí státní peníze, je k smíchu. Používají se přesně podle toho, co je napsané v projektech, se kterými organizace peníze vysoutěží. Dodáváme státu sociální služby, které si u nás objednává – stovky dětí díky tomu nekončí v dětských domovech, staráme se o lidi sociálně vyloučené, kteří by jinak zůstali státu na krku, vzděláváme. Jménem České republiky pomáháme v humanitárních krizích a podporujeme rozvoj vybraných zemí podle priorit české vlády. U nás se kontroluje každá koruna, stát má právo jít do poslední položky účetnictví. To se nedělá u veřejných zakázek na dálnice, tunely, velké stavby, IT systémy. Kdyby podnikatelský sektor byl kontrolován tak jako my, tak stát ušetří desítky miliard.

Kam se podle vás český neziskový sektor za tu dobu, co v něm působíte, vyvinul? Zkonsolidoval se, nebo se naopak tříští a zakládají se účelové, neseriózní neziskovky?
Tu a tam se nějaký podvod stane. V takovém případě mají lidé bohužel tendenci paušálně odsoudit neziskové charitativní organizace – stačí, aby si někdo udělal sbírku, ukradl pár milionů a řekne se, že to tak dělají všichni, že peníze se v neziskovém sektoru ztrácejí. Dílem za tím vidím alibi lidí, kteří přispívat nechtějí a toto berou jako jednoduché zdůvodnění. Jako kdybyste jednou dostala špatný řízek a řekla, že řízky jsou špatné ve všech hospodách.

Takže podle vás někteří lidé neziskovky odsuzují, aby nemuseli přispívat? Přispívat přece nikdo nemusí, není to povinné.
Nemusí. Ale obecně, když člověk má nějaké příjmy, tak ve slušné společnosti západní Evropy se má za to, že by se měl podělit. Jsou to drobné z příjmu.

Řada lidí namítne, že platí daně a ze státního rozpočtu se financuje i neziskový sektor.
To je pravda. Vedle toho tu existuje apel na to, rozdělit se o své bohatství – v Desateru, v křesťansko-židovské kultuře. Proto ten sektor tak dobře funguje v severní a ve větší části západní Evropy. Lidé, kteří mají víc peněz, se o malý zlomek dělí.

Vedou se aktuálně úvahy ohledně změny regulace neziskovek?
Mluvilo se o definici a certifikaci obecné prospěšnosti. Cílem mělo být ty skutečně prospěšné organizace odlišit od těch účelově založených. Ale bylo by velmi těžké to certifikovat. Líbí se mi britský systém – tam si každý může založit, co chce, a vybírat, na co chce, a je za to trestně právně odpovědný, pokud to neutratí tak, jak slibuje veřejnosti. Celou dobu je pod kontrolou centrální instituce Charity Board, registračního úřadu a často i médií, protože v Británii jde do nezisku obrovská suma. Mimochodem v neziskových organizacích pracuje v Anglii víc lidí než v bankovním sektoru.

Jak vnímáte kritiku od části veřejnosti, která neziskový sektor podezírá z manipulace veřejným míněním? Například tvrdí, že mecenáši jako George Soros přes své neziskovky získávají politický vliv.
Máte na mysli kritiku na sociálních sítích, často nepodepsanou? Malou část lidí zajímají fakta, jen přebírají postoje jiných. Je to přílišnou urychleností doby, kdy není čas najít si podklady a víc o věcech přemýšlet. S tím souvisí i sociální sítě. Dřív něco napsat veřejně znamenalo dát všanc své jméno, svůj kredit, ručit za to.

Další kritika spočívá v tom, že pomoc neziskovek je zbytečná, protože nemá šanci změnit nepříznivou ekonomickou nebo společenskou situaci v dané zemi – například ve válečném konfliktu. Pomoc je dočasná a má malý zásah, jednotlivé neziskovky nespolupracují.
Nevládní organizace nemohou vyřešit válečné konflikty – tam zemi může posunout jen politicko-vojenské řešení konfliktu. Humanitární pomoc je tam poskytovaná, aby lidé nezemřeli, aby měli střechu nad hlavou. Když je v Sýrii válka, i tak má smysl, aby děti aspoň trochu chodily do školy. Nebo ti, kdo prošli traumaty a před očima jim zahynuli rodinní příslušníci, museli se skrývat, aby dostali psychologickou pomoc. Někdo si může myslet, že si to zavinili sami, tak ať si tam pomřou. My si to nemyslíme a v této zemi je hodně lidí, kteří si to nemyslí.

A pokud jde o rozvojovou pomoc v mírových oblastech?
Samozřejmě platí, že síly nevládních organizací sahají na úroveň lidí, rodin, komunit, okresů a možná krajů, ale ne na úroveň centrální vlády, fungování soudů, bezpečnosti v dané zemi a podobně. Základní školství, podpora farmářům, místní zdroje vody, základní zdravotnictví – tady neziskovky pomáhají. To, že děti mohou chodit do školy a získat základní vzdělání, ale i ponětí o světě a alespoň někteří i vědomí, že mohou o něčem ve svém životě rozhodovat, je cenné.

Nedávno ČvT musel přestat pomáhat v Doněcku na Ukrajině – přišel o akreditaci. Je cesta zpět?
Je malá naděje, že se nám podaří dodělat rozdělanou práci. Pokud nám to místní úřady, pravděpodobně na základě rozhodnutí v Moskvě, neumožní, budeme dál pokračovat v práci jinde na východní Ukrajině – kromě Doněcku působíme také v Luhaňsku a na vládou kontrolovaných územích na východní Ukrajině.

Autor:

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

27. března 2024  17:29

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu...

Seznam zakázaných kotlů. Co vám od září hrozí, když v nich budete dál topit

23. března 2024

Premium Češi stále provozují nejméně 150 tisíc starých neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

25. března 2024  11:54

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200...

Loď v Baltimoru měla potíže už dřív, most si o nehodu říkal, soudí odborníci

27. března 2024  11:17

Bezprostředně po úterní nehodě lodi v americkém Baltimoru vedení společnosti, která loď provozuje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bankrot zažehnán, zatím. Saúdové nalijí do luxusních elektroaut miliardu dolarů

25. března 2024  18:42

Americký výrobce luxusních elektromobilů Lucid získá od divize saúdskoarabského státního...

Kapesní reaktory ty velké nenahradí. Spíše uhelné elektrárny a teplárny

28. března 2024

Premium První malý jaderný reaktor v Česku by měl vyrůst v Temelíně. ČEZ chce do konce roku vybrat...

OBRAZEM: Proč na českých bankovkách chyběly ženy a co skrývá pětitisícovka

28. března 2024

Nad podobou českých bankovek se pozastaví málokdo, skrývají ale pozoruhodné příběhy i detaily....

Kanadě dochází javorový sirup, zásob má nejméně za šestnáct let

27. března 2024

Kanadské rezervy javorového sirupu se loni zmenšily na 3,1 milionu kilogramů, celkově jsou přitom...

Stávka zažehnána. Aerolinky Lufthansa se dohodly s odbory na mzdách

27. března 2024  19:40

Německé aerolinky Lufthansa a odbory Verdi se dohodly na nových mzdových a pracovních podmínkách...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...