Vyhnout se vysokému zdanění dokážou lépe zaměstnanci velkých nadnárodních firem a majitelé velkých společností. Nejvíc by změnu odnesli čeští zaměstnanci, kteří se z republiky hnout nemohou, a drobní podnikatelé.
V Česku už daně neplatí
Už dnes se dobře placení čeští zaměstnanci nadnárodních firem běžně dokážou zdejším daním vyhnout a platit je tam, kde je to pro ně výhodnější.
"Stačí, když počítačový odborník nebo manažer uzavře kontrakt například s IBM se sídlem v Irsku a dělá pro ně na projektech v různých zemích. Když vykáže, že dělal méně než 182 dní v Česku, může danit jinde. Největší část ročních odměn se pak obvykle vykazuje v zemi, kde je to pro zaměstnance nejvýhodnější," říká investiční bankéř Ondřej Jonáš.
Na zavedení 38procentní daňové sazby by tedy nejvíc doplatili zaměstnanci usazení v Česku, kteří nemají moc možností přesunout svůj daňový domicil jinam. Třeba proto, že tu mají rodinu a dům na hypotéku.
Určitá úleva pro ně existuje. Mohou se pokusit se zaměstnavatelem dohodnout, že část platu budou dostávat v zaměstnaneckých benefitech, které dani z příjmu nepodléhají.
"Místo části platu by tak firma například zaplatila vzdělání pracovníkovi nebo jeho rodině, poskytla mu služební auto, případně by mu nabídla zaměstnanecké akcie," vypočítává daňový poradce Tomáš Rozsypal ze společnosti Deloitte. Na výplatní pásce by tak měl pracovník méně peněz, ale vymanil by se z nejvyššího daňového pásma.
Milionářská daň by se nijak výrazně nedotkla majitelů velkých firem. Ti už dnes odvádějí daně v takzvaných daňových rájích a nemají problém trávit mimo Česko více než půl roku. V nevýhodě jsou naopak malí podnikatelé, pro které je přesun jinam příliš nákladný. Více možností než dosud, jak nevykázat vysoké příjmy, nemají.
Zavedením milionářské daně by se podle ekonomů chování dobře vydělávajících lidí nijak dramaticky nezměnilo. "Nedá se to číselně prokázat, ale logicky vzato, nárůst daňových úniků nebo omezení ekonomické aktivity lidí bych nečekal," říká Leoš Vítek, ekonom, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Podle něj jednotlivci nezačnou kvůli vysoké dani chodit do práce jen čtyři dny v týdnu, aby tolik nevydělali a do nejvyššího pásma nespadli. Teoreticky se mohou naopak snažit vydělat ještě víc, aby své výpadky kvůli vyšší dani vyrovnali, což je ale málo pravděpodobné.
Vyšší daně pro dobře vydělávající lidi jsou v Česku populární téma, přestože by to zemi zase tolik nepřineslo. Podle únorového průzkumu CVVM jsou pro vyšší zdanění těchto lidí téměř dvě třetiny populace.
"Horší dopady na daňové úniky a zatajování příjmů ale může mít posun stropů u sociálního pojištění, protože to je pro většinu podnikatelů větší zátěží než daň z příjmů," dodává Vítek. Sociální demokraté zvažují posunout hranici, od které už se nemusí platit pojistné, ze současných 1,130 milionu na 1,7 milionu korun.
