Revoluce ve zpracování odpadů. Žhavé plazma je promění v užitečný plyn

  5:00aktualizováno  5:00
S odpadem se dá dělat spousta věcí. Může se odvézt na skládku, recyklovat nebo spálit ve spalovně. Ve stínu kokořínských lesů, v areálu bývalé mlékárny v Dubé u České Lípy testují, jak ho nechat „zmizet“ pomocí plazmových hořáků.

Společnost Millenium Technologies představila 28. listopadu 2018 pokusný reaktor v hale vědeckotechnického parku v Dubé na Českolipsku, kde začala testovat technologii plazmového zplyňování pro likvidaci odpadu. Reaktor je schopný zpracovat za hodinu 100 kilogramů odpadu. Pro zplyňování se používají testovací materiály, jako jsou pelety. Na snímku je plazmatron - nástroj pro výrobu plazmatu, pomocí kterého se v reaktoru vytváří teplota potřebná ke zplyňování. | foto: ČTK

Výhodou je, že získaný plyn – podobný svítiplynu, který znali už naši předci – nevyletí komínem jako spaliny, ale je možné ho použít k výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce. Část elektřiny spotřebuje samotné zařízení a přebytky se dají prodat do sítě.

Fotogalerie

„Díky tomu jsou příjmy nejen na vstupu, jako poplatky za zpracování odpadu, ale také na výstupu,“ říká Grischa Kahlen, šéf společnosti Millenium Technologies, která testovací jednotku provozuje. Nyní se zaměřuje zejména na čistírenské kaly, tedy odpad z čističek. Jen hlavní město vyprodukuje ročně kolem 220 tisíc tun mokrých kalů, které dnes končí na skládce v Benátkách nad Jizerou.

V pokusném reaktoru nyní „zpracovávají“ vysušené kaly z Karlových Varů. Než skončí v reaktorové nádobě, vypadají jako malé peletky. Plazmový hořák s výkonem 85 kilowattů je díky výronu plazmatu o teplotě tři až pět tisíc stupňů během chvilky „zničí“.

Zpracovat lze cokoliv

Organické sloučeniny se rozloží a vznikne syntézní plyn. A z nádoby, kde se teplota pohybuje kolem 1 250 stupňů, „teče“ i struska – anorganické složky jako sutě, písky, popeloviny, která se následně zchladí. Podle Kahlena je nevyluhovatelná, a tudíž není nebezpečná pro životní prostředí. Dá se následně využít například jako stavební materiál.

Jak se zbavit odpadu pomocí plazmy

Technologii je možné ale využít i pro bezpečné zpracování nemocničních a jiných kontaminovaných odpadů či problematických látek. Hodně si pro využití technologie slibuje také od nové německé legislativy, která nařizuje, aby všechny čističky v městech nad 50 tisíc obyvatel separovaly nebezpečný fosfor z čistírenských kalů v roce 2030.

Prostor podle něj existuje také u komunálního odpadu, pro který bude za několik let platit zákaz skládkování. „S pomocí plazmy se dá zpracovat jakýkoliv materiál,“ říká Kahlen. Je ale značně nesourodý, takže je třeba ho před použitím roztřídit a vysušit.

V Dubé je nyní zkušební reaktor, příští rok tu chce firma testovat pětkrát větší, který posléze převezme konkrétní zákazník. Proti provozu v minulosti protestovali ekologové s odkazem na chráněnou krajinnou oblast. Zařízení s plazmatronem by se podle nich mělo posuzovat jako spalovna odpadů, která v oblasti nesmí být. Kahlen však namítá, že v lokalitě jde pouze o testovací zařízení, kam se odpady nebudou vozit.

Společnost, kterou vlastní napůl Kahlen a firma Solar City, investovala do projektu v minulých dvou letech přes 40 milionů korun. „V příštím roce počítáme s další investicí v objemu 20 milionů korun z vlastních prostředků,“ říká Kahlen.

„Také začneme částečně čerpat dotaci na projekt Microplasma, tedy kontejnerové provedení plazmového reaktoru, s jehož dokončením počítáme v dubnu 2020. Jeho rozpočet je zhruba 64 milionů korun, z čehož je okolo 62 procent hrazeno z dotačních zdrojů,“ dodává Kahlen.

Energetický přínos

„Spalování odpadu za vysokých teplot má obecně smysl pro životní prostředí. Dokáže si poradit s odpady, které nejsou recyklovatelné, jako jsou například pneumatiky. Navíc má energetický přínos,“ říká Jiří Bank, který ve společnosti EFG Kralice na Hané buduje středisko svozu a třídění biologicky rozložitelného odpadu.

Podle něj by podobné projekty či další způsoby energetického zpracování odpadu měly být strategickým zájmem státu. „Nesmí se donekonečna ustupovat skládkařům,“ dodává.

Zatímco v Česku je tato technologie dosud ojedinělá, ve světě už na několika místech funguje. Už od roku 2002 stojí zařízení u japonských měst Mihama a Mikata a zpracovává denně 17 tun komunálního odpadu a pět tun čistírenských kalů. Další zařízení existuje od roku 2009 například v indickém městě Pune, kde se s pomocí plazmatu zpracovávají různé druhy nebezpečných odpadů. Jeho kapacita je 72 tun odpadu denně. Technologii v těchto případech dodává společnost Westinghouse Plasma.

Další projekty existují například v USA či v Číně. Některé pokusy však skončily neúspěchem, ať už kvůli nedostatku financí či nedotažené technologii.

Vznikají také projekty, jak z komunálních odpadů pomocí této technologie vyrobit syntetická paliva. O něco podobného se pokoušejí třeba British Airways, cílem je snížit emise skleníkových plynů.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Dodavatelé elektřiny maskují její zdražení, neopatrní zákazníci mohou prodělat

Ilustrační snímek

Oznamovat špatnou zprávu není příjemné pro nikoho. A dvojnásob to platí pro obchodníky, kteří musí zákazníky informovat...

Češi dělají vlny. Zdejší studia patří v počítačové animaci ke světové špičce

Záběr z katastrofického filmu 2012, na němž se podílelo studio UPP

Postava procházející kontrastním lékařským zařízením kolem nádrží, v nichž se v tekutině vznášejí postavy podobné...

Kdo postaví školku? Radnice přesouvají budování vybavenosti na developery

Areál Mateřské školy Za Branou v Pacově dnes bude poprvé pro zájemce otevřený...

Obchody, hřiště, parky nebo školy. Jejich dostupnost pro obyvatele by měla ohlídat každá zodpovědná radnice. Jen...

Najdete na iDNES.cz